Pátrání po osudech zajatců na Jesenicku je vyčerpávající práce ale dává smysl
Tisíce vojáků spojeneckých armád skončilo po svém zajetí v táborech a pracovních komandech na Jesenicku. Patřili do velkého tábora v dnešních polských Łambinowicích, odkud je distribuovala nacistická správa do provozů i domácností kraje pod horami.
Jejich osudy se už mnoho let snaží mapovat Roman Janas z České Vsi. Díky němu se dozvídáme podrobnosti nejen o tom, jaký byl život válečných zajatců na různých místech kraje, ale mnohdy známe jejich jména i tváře. Zejména u vojáků, kteří zde zemřeli, se také snaží kontaktovat jejich rodiny. Velmi často jsou jeho zprávy pro pozůstalé po letech vůbec první informací o posledních dnech života jejich blízkých, z nichž někteří byli ve svých zemích stále vedeni jako nezvěstní.
K pátrání po osudech těchto lidí přivedl Romana Janase osud ukrajinského vojáka Ivana Konareva, který stejně jako badatel pracoval ve zdejších řetězárnách. V době, kdy tam Roman Janas nastupoval, bylo jeho jméno neznámé a tak se rozhodl zjistit, kdo ten neznámý voják pohřbený na místním hřbitově byl a co se mu stalo. To se nakonec podařilo a tak na hrob přibylo jméno a podobně se to podařilo i na dalších hrobech na lesních hřbitovech rozesetých po Jesenicku.
Kromě toho, že pátrá po osudech zajatců, provozuje také místní muzeum, které je těmto událostem zčásti věnováno. V těchto dnech se připravuje nová rozšířená expozice, která by měla představit další podrobnosti z historie nejen zajateckých táborů, ale i posledních dvou válečných konfliktů na území Jesenicka.
Roman Janas říká, že by rád ztotožnil všechny zajatce, kteří na Jesenicku pobývali. Vzhledem k tomu, že jich zdejšími lágry prošlo přes šest tisíc a zatím se mu jich podařilo prověřit jen asi 1400, čeká jej ještě dlouhá a úmorná práce. „Když pak ale dostanu dopis od příbuzných, že jsou rádi, že se konečně dozvěděli něco o životě jejich dědečka či otce za II. světové války, nebo přijedou příbuzní zapálit svíčku na hrobě, vím, že to není zbytečná práce,“ vysvětluje badatel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.