Pěstování ovoce se nevyplácí kvůli vysokým nákladům i konkurenci. Bude české ovoce vzácným zbožím?
Čeští ovocnáři kvůli ztrátovému pěstování snižují plochu sadů, meziročně o zhruba pět až šest procent. Naopak plochy nových výsadeb se loni propadly pod 100 hektarů na nejnižší úroveň v novodobé historii českého ovocnářství.
I v Olomouckém kraji snižují někteří ovocnáři výměru svých sadů. Zatímco v roce 2000 bylo v Olomouckém kraji podle Českého statistického úřadu zhruba 1870 hektarů sadů, v roce 2020 už to bylo něco málo přes 1300 hektarů a od té doby se jejich plocha opět snížila.
Produkci ovoce postupně utlumuje například podnik Úsovsko na Šumpersku. V loňském roce zlikvidoval zhruba 40 hektarů hlavně jabloňových sadů, tedy přibližně dvacet procent výměry a letos ruší další.
Představení rubriky
Zpravodajsko-publicistická diskuse na téma, které hýbe regionem. O tom je každou středu odpoledne rubrika s názvem O čem se mluví. Moderátorka pořadu Zora Ježková společně s redaktorem/redaktorkou a hostem/hosty rozeberou aktuální téma, o kterém se mluví v Olomouckém kraji či v některé obci, městě nebo regionu.
Aktuálně pracovníci kácí zbytek původně padesátihektarového sadu u Mohelnické místní části Újezd. Dalších zhruba šedesát hektarů sadů podnik prodal společnosti Kofola. Podobně jsou na tom i další pěstitelé v regionu. Bezmála osm hektarů sadů teď likvidují například i v Dětkovicích na Prostějovsku.
Čím pěstitelé zmenšování sadů zdůvodňují? A co ovocné stromy nahradí? I na tyto otázky se snažila najít odpovědi zpravodajka Českého rozhlasu Jana Beránková.
O tématu v rubrice O čem se mluví hovořil také Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie České republiky. Poslechněte si.
Ve středu 13. března se budeme bavit na téma dostupnost stomatologické péče v Olomouckém kraji. Poslouchejte od 15:20, záznam následně naleznete ZDE na webu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
