Při napadení vešmi se vyzbrojte vší trpělivostí a veškerou důsledností – dokonce i v obchodě

Na vši? Proti vším? Při výskytu vší? 

Například generace dětí 80. let 20. století si asi vybaví pěnový šampon s látkami proti vším v oranžovém obalu se specifickou vůní. Zejména počátkem 90. let se pak objevilo několik dalších prostředků. Odolnost vší vůči takovým látkám na sebe ovšem nenechala čekat.

„Jde-li o to opravdu veš zahubit, konkrétně zadusit, pak jako prostředky proti vším mohou působit přípravky na bázi silikonového oleje dimethicone,“ vysvětluje hygienik RNDr. Libor Mazánek. „Samozřejmostí je ale i metoda naprosto nejstarší, mechanická, manuální, tedy vyčesávání vší a hnid hřebenem všiváčkem, případně ostříhání vlasů na délku do 0,8 centimetrů,“ dodává parazitolog.

A to je právě to: Na trhu lze nalézt také například prostředky při výskytu vší. Jejich balení ovšem může obsahovat třeba hřebínek, kartáč a vodičku. Došlo by rodičům v zápalu nákupu čehokoli na vši, že je tu myšlen hřebínek jakožto mechanický prostředek a vodička spíše jako kondicionér k usnadnění česání, ale že chemický či fyzikální účin k zahubení vší výrobek postrádá?

Nestydatí červíčci neradi čisté ručičky

Roup dětský se do těla hostitele (dítěte) dostane kdekoli v kolektivu vrstevníků – ve školce na záchodku, v přírodě na písku, na táboře. Jeho životní koloběh ho ovšem směruje i k jeho záhubě: „U roupa dětského jde především o hygienu rukou. Na ruce, za nehty dítěte se zkrátka nějakým způsobem dostanou vajíčka roupa, ta pak mohou ústy do trávicího traktu a červíci se pak usadí a působí na konci trávicí trubice u konečníku,“ líčí doktor Mazánek. „Jde tedy o to, ten koloběh nepodporovat, zastavit, nedostat ta vajíčka do sebe jedině důslednou hygienou.“ A tedy i u roupa onou veškerou důsledností se vší opatrností.