Při tréninku jsem potkala i losa, říká reprezentantka v lyžařském orientačním běhu Johanka Šimková

8. říjen 2018
Johanka Šimková s Ditou Vojnarovou ve studiu Českého rozhlasu Olomouc
0:00
/
0:00

Trénovala ve Švédsku, teď se připravuje ve Finsku. „Skandinávské lesy jsou krásné, ráda v nich běhám. Mohutnému losovi jsem raději ustoupila z cesty,“ líčí Johanka Šimková.

Je členkou české reprezentace, spoustu vzorů má právě v severských zemích a Rusku, kde je lyžařský orientační běh velmi populární.  Začínala u ‚obáků‘, teď závodí s ‚lobáky‘. „Bývala jsem hodně líná, nechtěla jsem dělat nic. Ale orienťák se mi zalíbil, protože kombinoval běhání s mapou,“ vzpomíná rodačka z Olomouce.

„Původně jsem trénovala u nás na sídlišti v Olomouci, dávala jsem si třeba schody v pětipatrovém paneláku. Pak jsme se přestěhovali do Droždína, nad kterým je les,“ dodává. Zbývalo přidat lyže a zapojit se do tréninků lyžařského orientačního běhu.

Lyže a mapa jsou základ

Ke svému sportu potřebuje samozřejmě bruslařské lyže, hole, boty a mapník, což je deska popruhy připevněná k hrudníku, do které dává mapu. Tu závodníci dostávají 15 vteřin před startem. „To je akorát čas ji zacvaknout, aby nevypadla, což už se mi párkrát stalo,“ přiznává Johanka, která se může pochlubit 8. místem z mistrovství světa. Jezdí se po husté síti tratí, které jsou najeté buď rolbou, nebo skútrem. „Máme je na mapě a musíme se neustále rozhodovat, kterou se vydáme,“ vysvětluje.

Lyžařská orientační běžkyně Johanka Šimková

Je šance, že se lyžařský orientační běh v budoucnu dostane mezi olympijské disciplíny? „Má rozhodně největší šanci ze všech orientačních disciplín,“ myslí si Johanka Šimková a zdůrazňuje, že už navíc dvakrát kandidoval. V roce 2022 to ještě v plánu není, ale o čtyři roky později by to vyjít mohlo. „O kandidatuře na pořádání olympiády uvažují Švédsko a Finsko, ti by ho tam určitě zařadili,“ myslí si mladá žena, která to z rovinaté Hané dotáhla až do reprezentace v lyžařském orientačním běhu.