Profesor Pavel Pafko: Kdy odejít? Inteligentní člověk chápe, že po vrcholu následuje cesta dolů
Profesor Pavel Pafko je vyznavačem zdravého životní stylu, sálá z něho pozitivní energie a po návštěvě Vídně se rozhodl dělat něco pro životem otrávené lidi.
Břišní a hrudní chirurg profesor Pavel Pafko v roce 1996 prezidentu Václavu Havlovi odstranil plicní nádor, o rok později provedl vůbec poprvé v České republice transplantaci plic. Říká, že mezi pacienty nedělá rozdíl. „Ano, operovat prezidenta je nepochybně prestiž, to bych nebyl upřímný. Ale kdo je to VIP? Prezident jasně, je na vrcholu pyramidy, ale kde to končí? Pokud si někdo lehne na operační stůl, tak nevíte, jestli je prezident nebo bezdomovec, když je dobře umytej.“
Čtěte také
Od 90. let minulého století se chirurgie výrazně proměnila. „Vývoj je svázán s pokrokem techniky, třeba jen objev mikroskopu nebo rentgenu. Hodně se operuje endoskopicky, takže velké řezy už se stávají minulostí. Dnes je na pořadu robotická chirurgie. Ale ona tu byla už od 80. let. Zájem na tom měla armáda. Koncem 80. let byla provedena operace žlučníku, kdy operatér byl v Americe a pacient ve Francii.“
Přednášky štěstí
Pavel Pafko se každý den potřebuje na něco těšit. „Ne vždycky mám pro daný den nějaký cíl, možná se budu těšit, až ten cíl nějak zrealizuju. Ale těšit se ráno až večer zase půjdu do postele, tak to je špatnej den.“
Před časem si řekl, že musí něco udělat pro životem otrávené lidi a připravil si pro ně přednášku s názvem Štěstí. Inspirací mu byla cesta do Vídně. „Pozvali mě tam Češi a všimnul jsem si, že ten kvantitavní rozdíl není velký – ekonomicky se máme pořád docela dobře, když to srovnáme s rodiči, kteří žili v socialismu, tak bych očekával víc radosti. Ale zakaboněný jsou i dnešní třicátníci. A právě v kvalitě lidí, v těch mezilidských vztazích, je obrovský rozdíl. Ve Vídni jsem viděl 100 spokojených Čechů, tak jsem řekl, že o tom budu přednášet.“
Štěstí se hodnotí i v jednotlivých zemích. „Dokonce někde v Bhútánu byli v nějakém žebříčku první. A ekonomicky na tom určitě nejsou dobře. Oni třeba už mají televizi, ale nechtějí mít hezké hlasatelky, aby to nevadilo jejich ženám.“
Mládí vpřed
Stál 18 let v čele III. chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol, ale v 70 letech se rozhodl odejít, ačkoli byl stále ve skvělé kondici. „Ono je to těžké, kdy odejít. Ale přišlo mi to jako maximální věk. Inteligentní člověk chápe, že po vrcholu následuje cesta dolů. Teď už se dívám na ty mladé, jak jdou na vrchol,“ usmívá se s nadhledem.
„Oni někteří stojí na vrcholu a odkopávají ty mladé, to je přece hrozný. Já jsem si užil, rád předám své zkušenosti a pomůžu mladým. Jako mladej jsem se taky na to přednostenský křeslo těšil, a na to je třeba si vzpomenout, když už jste starej,“ říká vyrovnaně a spokojeně sleduje i svého nástupce profesora Roberta Lischkeho.
Proč nemá rád označení, že je špičkový chirurg? Pochybil někdy? Jaký je jako pacient? Jak se chystají slavit 90. narozeniny jeho sestřenice na Slovensku a co prozradil o své rodině? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
