Puzzle a Rubikova kostka stále lámou hlavy

Například taková Rubikova kostka je i dnes neobyčejně populární, a to i mezi školními dětmi – dnešní děti ve věku asi tak od deseti do patnácti let přetáčejí barevné hrany Rubikovy kostky často stejně rády jako jejich rodiče.

Rubikova kostka se jmenuje podle svého vynálezce – podle maďarského sochaře a architekta Ernö Rubika. Rubik představil tento hlavolam veřejnosti v r. 1974 – takže jeho v našich rukou cvaká čtyřicet dva let.

Jungmann by ji označil za hlavolomnou

Hlavolamy mají lidé rádi skoro odjakživa – jsou doloženy dokonce už ve starověku. Sloužily mimo jiné jako pomůcky dávným matematikům, geometrům a fyzikům. Samotné české slovo hlavolam se zrodilo někdy ve 2. polovině 19. století a stejně jako mnoho jiných kulturních slov je kalkem, tedy doslovným překladem jednoho německého slova. Německé Kopfbrecher bylo do češtiny přeloženo jako hlavolam – v Jungmannově slovníku z 30. let 19. století slovo hlavolam ještě není, ale už tu je slovo hlavolomný s velmi blízkým významem.

Rubikovu kostku, pokud by tehdy existovala, by Josef Jungmann určitě za hlavolomnou označil. Ještě v 1. polovině 20. století slovo hlavolam označovalo nejen hru, ale i vůbec, jak píše Příruční slovník jazyka českého, „věc těžce pochopitelnou“. Ve zmíněném slovníku, ještě v jednom jeho předválečném svazku, najdeme příklad na takové užití, cituji: „Tenkrát kolik nocí nespal, zlý maje hlavolam.“

Mezi oblíbené hlavolamy patří dnes i ten, který se písemně označuje jako puzzle. Výslovnost tohoto anglického slova by měla být pazl, ale v českém prostředí je velmi běžná i výslovnost pucle, která evidentně zase odráží naši historickou zkušenost s němčinou. Poprvé se slovo /pazl/ neboli /pucle/ ve významu „složitá dvourozměrná skládanka“ objevilo v roce 1814, tedy před více než dvěma sty lety. Anglický termín /pazl/ je odvozeninou od slovesa pose /pous/, které má význam „představovat něco“ nebo „znamenat“.