Roky, desky a hity Karla Gotta – 11

Hlas můj nech tu znít je název třetího alba Karla Gotta. Vyšlo v roce 1967, vůbec poprvé vznikaly nahrávky jen pro něj a bude mu věnován celý díl.

Deska má výrazně odlišné vinylové strany. Zatímco první je nahraná s orchestrem Karla Krautgartnera, na druhé Gotta doprovází skupina z divadla Apollo a rozdíl je slyšet. Dvě úvodní písničky našeho pořadu jsou s velkým tělesem, z dalších už je ale cítit duch sedmašedesátého roku.

Kromě rozdílu ve dvou doprovodných kapelách je totiž také znát, že písničky pro první stranu se nahrávaly na začátku března a „skupinová“ druhá až na konci května. Rok 1967 byl ve světové populární hudbě přelomový a překotný, navíc Gott byl díky výjezdům na západ v obraze.

Písničky jako Láska umírá, Kříž z kaktusů, Dlouhá báj a především Až naprší jsou skvělým dokladem doby svého vzniku. Ano, nestaly se hity, o to víc jejich poslech téměř po 60 letech dokáže mile překvapit.

A podobné to je i se závěrečnou soulovou skladbou I´ve Never Been So Young, kterou Karel Gott nenašel u některého z interpretů zpoza velké louže, ale složil ji Ladislav Štaidl.

Spustit audio