Roštejnská obora na Vysočině patří mezi nejstarší v republice. Prohání se v ní stádo muflonů

Prvopočátky Roštejnské obory sahají až do 16. století. V té době byla mnohem rozsáhlejší. „Byla asi třísethektarová. Ta současná má zhruba sto dvacet hektarů,“ říká kastelánka hradu Roštejna Kateřina Rozinková. Dodnes jsou v ohradě některé původní kamenné sloupy.

8 fotografií

Hlavní vchod do obory se nachází od silnice z nedaleké obce Doupě na Roštejn. Bránu ale využívají jen lesníci. Veřejnost může přejít přes ohradu po pohodlných dřevěných schůdcích. Hned za vstupní alejí je vidět rybník. „Ty rybníky jsou tady historicky. Máme záznamy o chovu ryb v oboře,“ říká kastelánka. U rybníka stojí první informační tabule naučné stezky. „Na panelech se mohou turisté seznámit s důležitými pojmy z myslivosti a s jednotlivými druhy zvěře,“ dodává.

V Roštejnské oboře žijí mufloni a dančí zvěř. Rozrytá zem zase ukazuje na divoká prasata. Pokud přijde návštěvník ve správný čas, může s trochou trpělivosti nějaké to zvíře zahlédnout. Jejich přítomnost ale dokazuje například i trus. Tyto stopy je možné najít především u krmelců a dalších zařízení k dokrmování zvěře.

Další druhy zařízení pro dokrmování zvěře|foto:Irena Šarounová, Český rozhlas

Území kolem hradu Roštejna je také velmi významnou geologickou lokalitou. „Nalézáme se na území Národního geoparku Vysočina, který je typický výskytem žulových skal,“ říká Kateřina Rozinková. Více geologických informací z dávné historie i současnosti se návštěvníci dozvědí v malém geoparčíku před vchodem do obory.