Roštejnská obora na Vysočině patří mezi nejstarší v republice. Prohání se v ní stádo muflonů
Roštejnskou oborou nás provedla kastelánka hradu Roštejna Kateřina Rozinková
Pod hradem Roštejnem na Vysočině se rozprostírá obora. Dnes patří Lesům České republiky, před stovkami let v ní lovili zvěř pánové z nedaleké Telče. Oborou vede naučná stezka zaměřená na myslivost. A když jsou návštěvníci trpěliví, mají šanci nějakého toho muflona nebo daňka zahlédnout.
Prvopočátky Roštejnské obory sahají až do 16. století. V té době byla mnohem rozsáhlejší. „Byla asi třísethektarová. Ta současná má zhruba sto dvacet hektarů,“ říká kastelánka hradu Roštejna Kateřina Rozinková. Dodnes jsou v ohradě některé původní kamenné sloupy.
Hlavní vchod do obory se nachází od silnice z nedaleké obce Doupě na Roštejn. Bránu ale využívají jen lesníci. Veřejnost může přejít přes ohradu po pohodlných dřevěných schůdcích. Hned za vstupní alejí je vidět rybník. „Ty rybníky jsou tady historicky. Máme záznamy o chovu ryb v oboře,“ říká kastelánka. U rybníka stojí první informační tabule naučné stezky. „Na panelech se mohou turisté seznámit s důležitými pojmy z myslivosti a s jednotlivými druhy zvěře,“ dodává.
V Roštejnské oboře žijí mufloni a dančí zvěř. Rozrytá zem zase ukazuje na divoká prasata. Pokud přijde návštěvník ve správný čas, může s trochou trpělivosti nějaké to zvíře zahlédnout. Jejich přítomnost ale dokazuje například i trus. Tyto stopy je možné najít především u krmelců a dalších zařízení k dokrmování zvěře.
Území kolem hradu Roštejna je také velmi významnou geologickou lokalitou. „Nalézáme se na území Národního geoparku Vysočina, který je typický výskytem žulových skal,“ říká Kateřina Rozinková. Více geologických informací z dávné historie i současnosti se návštěvníci dozvědí v malém geoparčíku před vchodem do obory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
