Rozhlas, televize a slovní zásoba
Rozhlas a televize jako média, která člověk poslouchá a sleduje v průměru asi 3 a půl hodiny denně, mají na jazyk jistě velký vliv. Posluchačům i divákům se mimoděk dostávají pod kůži nová slova, slovní spojení i určité modely komunikace.
Můžeme například s jistotou říct, že velká část slov cizího původu, která se do češtiny dostala v posledních padesáti letech, se ujala v rozhlasovém a televizním vysílání dřív než například v novinách a dalších tištěných médiích.
Co je psáno, to je dáno – to je závazné. Naproti tomu mluvený jazyk v rozhlase i televizi snese víc i toho nezávazného, nového, co přichází. Takže můžeme i dokumentovat nahrávkami, že v rozhlase a v televizi byla už v 60. letech 20. století velmi frekventovaná cizí slova jako adekvátní, ambice, disproporce, eskalace, koncepce, platforma, produkce nebo prognóza. Do novin pronikla tato slova až zhruba o deset let později, v letech sedmdesátých.
Konkrétně „televizní“ je původ slova obrazovka, to dá rozum – a také slov divák/divačka. Ke slovům divák/divačka bych chtěl dodat, že působí velice komicky na Poláky, kteří si spojení vážení diváci přeloží jako „vážení podivíni či vážení výstředníci“. Slovo dziwak totiž v polštině znamená „podivín, výstředník“.
Když jsme u těch slovanských jazyků, stojí za to zmínit, že rozhlas a televize sehrály asi hlavní roli při sbližování češtiny se slovenštinou v letech existence Československa. Vezmeme-li v potaz, že např. v 70. letech 20. století asi 40 % programu, který bylo možno poslouchat či sledovat na Slovensku, bylo v češtině, nijak nepřekvapuje, že i vliv češtiny na slovenštinu byl v té době masivní.
Slovenští jazykovědci i kulturní veřejnost tehdy na stránkách časopisu Slovenská reč i jinde kritizovali stovky bohemismů, tedy výpůjček z češtiny, jako např. výraz haviar (místo náležitě slovenského baník), obiloviny (místo obilniny), ochočený (místo skrotený), polobotky (místo polotopánky), stávajúci (místo terajší), uherák (místo maďar), vyporiadať sa s nečím (místo porátať sa, vyrovnať sa) nebo slovní spojení jako dokážem urobiť (místo typicky slovenského viem urobiť).
I taková sonda ukazuje, že rozhlas a televize mají na vývoj jazyka značný vliv.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.