Rozhlas, televize a slovní zásoba

9. březen 2015

Rozhlas a televize jako média, která člověk poslouchá a sleduje v průměru asi 3 a půl hodiny denně, mají na jazyk jistě velký vliv. Posluchačům i divákům se mimoděk dostávají pod kůži nová slova, slovní spojení i určité modely komunikace.

Můžeme například s jistotou říct, že velká část slov cizího původu, která se do češtiny dostala v posledních padesáti letech, se ujala v rozhlasovém a televizním vysílání dřív než například v novinách a dalších tištěných médiích.

Co je psáno, to je dáno – to je závazné. Naproti tomu mluvený jazyk v rozhlase i televizi snese víc i toho nezávazného, nového, co přichází. Takže můžeme i dokumentovat nahrávkami, že v rozhlase a v televizi byla už v 60. letech 20. století velmi frekventovaná cizí slova jako adekvátní, ambice, disproporce, eskalace, koncepce, platforma, produkce nebo prognóza. Do novin pronikla tato slova až zhruba o deset let později, v letech sedmdesátých.

Konkrétně „televizní“ je původ slova obrazovka, to dá rozum – a také slov divák/divačka. Ke slovům divák/divačka bych chtěl dodat, že působí velice komicky na Poláky, kteří si spojení vážení diváci přeloží jako „vážení podivíni či vážení výstředníci“. Slovo dziwak totiž v polštině znamená „podivín, výstředník“.

Když jsme u těch slovanských jazyků, stojí za to zmínit, že rozhlas a televize sehrály asi hlavní roli při sbližování češtiny se slovenštinou v letech existence Československa. Vezmeme-li v potaz, že např. v 70. letech 20. století asi 40 % programu, který bylo možno poslouchat či sledovat na Slovensku, bylo v češtině, nijak nepřekvapuje, že i vliv češtiny na slovenštinu byl v té době masivní.

Slovenští jazykovědci i kulturní veřejnost tehdy na stránkách časopisu Slovenská reč i jinde kritizovali stovky bohemismů, tedy výpůjček z češtiny, jako např. výraz haviar (místo náležitě slovenského baník), obiloviny (místo obilniny), ochočený (místo skrotený), polobotky (místo polotopánky), stávajúci (místo terajší), uherák (místo maďar), vyporiadať sa s nečím (místo porátať sa, vyrovnať sa) nebo slovní spojení jako dokážem urobiť (místo typicky slovenského viem urobiť).

I taková sonda ukazuje, že rozhlas a televize mají na vývoj jazyka značný vliv.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.