Rozjívený
Dnešní mladí Češi mají někdy potíže bez přípravy definovat význam některých českých slov. Např. slova rozjívený.
Etymologické slovníky nás poučí, že toto slovo patří do příbuzenstva slov jako zívat nebo zet – Školní třídy zely prázdnotou, dalo by se říct například o tom, co se dělo letos od března do května. Tedy rozjívený je člověk, který má doširoka otevřenou pusu, jako kdyby zíval. Uprostřed obličeje mu zejí doširoka otevřená ústa, protože když jsou lidé někdo rozjívení, tak se smějí, hulákají, překřikují se a podobně. Do příbuzenstva slov rozjívený a rozjívenec patří i slova zevlovat a zevloun. Tady je východiskem staročeské slovo zevel, které označovalo „člověka, který se na něco dívá s otevřenou pusou“, totiž s údivem, ohromením.
Nedá se tedy říct, že by slova s tímto kořenem nebyla v dnešním světě potřebná – vždyť my se nestačíme divit každou chvilku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
