Sborový dům husitů v Kojetíně býval patrně nejstarší synagogou na Moravě

Původní budovu synagogy koupil sbor Církve československé husitské v Kojetíně roku 1952. A hned v následném roce ji přeměnil pro své liturgické potřeby. Zdaleka to ale neznamená, že by zmizely všechny stopy původních uživatelů. Naopak, zdejší současní představitelé je nejen chrání, ale navíc se o ně starají. A tak se ve sborovém domě můžeme setkat například se stavebními prvky ve stylu vladislavské gotiky, s rituálním umyvadlem nebo s pamětními deskami upozorňujícími na rekonstrukci stavby.

Synagoga v Kojetíně stojí nedaleko centra města v současné Husově ulici, kdysi Židovské. Byla součástí židovské čtvrti a mimochodem dokazuje stáří kojetínské židovské obce. O příchodu prvních Židů se nedochovaly žádné zprávy. Větší stěhování židovského obyvatelstva do města patrně souvisí s postupným vyháněním Židů z královských měst.
A právě z této doby, konkrétně z roku 1456, pochází první zpráva o kojetínské synagoze. Což z ní dělá jednu z nejstarších dochovaných synagog v celé České republice.

Právě z období konce 15. století pochází patrně nejstarší prostor dnešního sborového domu, který se využívá jako kolumbárium, tedy místo pro ukládání pohřebních uren. Kdysi to byl vstup do synagogy, o čemž svědčí dochované rituální umývadlo.

Svému účelu sloužila synagoga do druhé světové války

V polovině 17. století budova vyhořela a musela být opravena. V 18. století získala současnou podobu, když v letech 1718 až 1726 prošla barokní přestavbou. Došlo k úpravě kleneb, štukové výzdobě a přístavbě vnějšího schodiště. Poslední rekonstrukce pod správou židovské obce proběhla ve dvacátých letech 20. století. Zajímavé je, že tehdy většina zdejších Židů hovořila česky a byla nedílnou součástí života celého města.

Původní podoba synagogy z 20. let 20. století|foto: Církev československá husitská v Kojetíně

Původnímu účelu sloužila synagoga do roku 1942. Kojetínští Židé byli 22. června shromážděni a přes Olomouc odvezeni do Terezína. Odsud většina z nich pokračovala do různých koncentračních táborů. Jen zlomek z nich přežil následná léta, a tak staletá židovská obec kojetínská zanikla. Smutný konec Židů z kojetínského ghetta připomíná pamětní deska, která uvádí všechny oběti holocaustu.

Po roce 1952, kdy synagogu převzal zdejší sbor Církve československé husitské, se stavbě dočkala několika rekonstrukcí. Změnila se dispozice sálů, z někdejších vstupních prostor je již zmíněné kolumbárium a dřívější okna ženské galerie byla zazděna a vznikla z ní zimní modlitebna.

V žádném případě tu ale nejsou patrné jakékoli snahy o zahlazení původního účelu stavby. Tam, kde je to možné, se představitelé sboru hrdě hlásí k původní tradici. „Je to místo, kde po staletí znělo slovo Boží a je lhostejné, zda dnes tento objekt spravujeme my nebo zda jej před válkou spravovala židovská obec. Je to stále dům Páně a jsme rádi, že v této tradici může pokračovat,“ vysvětluje současný kazatel Církve československé husitské Jiří Pleva.