Senioři v Olomouci poslouchají Mozarta a zpívají lidovky. Hudba má podle odborníků vliv na demenci

Ve společenské místnosti pavilonu E sedí desítka babiček a dědečků. Někteří pohupují hlavou, jiní si do rytmu poklepávají rukou nebo nohou. Autorka výzkumu, učitelka hudby Lenka Dohnalová vysvětluje, že pro tuto skupinu je Mozartova hudba speciálně upravená: „Je to upravená nahrávka Sonaty Facile, vpravili jsme do ní rytmus lidského srdce.“

Podle geriatra a neurologa Jiřího Podivínského může pacienty s demencí hudba pozitivně ovlivnit. „To onemocnění samo o sobě může být velice agresivní a velice rychle postupovat. Progrese toho onemocnění je daleko pomalejší, eventuálně se může při troše štěstí na dosti dlouhou dobu zastavit,“ říká.

Lenku Dohnalovou inspiroval výzkum na univerzitě v Nebrasce, kde se pokoušejí léčit neurodegenerativní onemocnění mozku pomocí tzv. růžového šumu, který se využívá například při zvučení. Učitelku napadlo vložit ho přímo do hudby. „Hudbu vnímáte oběma hemisférami a celkový vjem vzniká křížením těchto dvou hemisfér, což je velmi důležité. Upevňuje to tedy kognitivní funkce,“ vysvětluje.

Mozart, zpěv a zase Mozart

Zvláštní druh hodinové muzikoterapie ale není jen o poslechu. Paměť si senioři procvičují i zpěvem lidovek. „Pouštíme Mozarta na začátku a na konci, protože si myslíme, že je to takový věk, který potřebuje nějaké rituály. Tak to vždycky orámujeme tím Mozartem,“ dodává Dohnalová.

Pětaosmdesátiletá paní Marie si výzkum vyloženě užívá. „Moc se mi to líbí. Pokud můžu zpívat, tak je to se mnou dobré. Mám ráda druhý hlas i první hlas. Ta hudba na mě působí dobrou náladou a veselostí. Je živá a moc hezká,“ říká seniorka s úsměvem.

Právě kvůli živosti vybrala Lenka Dohnalová právě Mozarta: „Chtěli jsme vybrat hudbu, která bude optimistická, taková čistá a která by vzbuzovala úsměv na rtech seniorů.“

Celkem tři skupiny seniorů před pokusem loni na podzim podstoupily řadu vyšetření. Teď po půl roce je čekají znovu. „Těšíme se na to, že ty výsledky jak psychotestů, tak zobrazovacích metod snad ukážou nějaký posun,“ uzavírá Jiří Podivínský. Výsledky výzkumu podle něj budou hotové do konce roku.