Široký Brod opravdu vznikl na místě někdejšího brodu přes Bělou

Písemné záznamy hovoří o obci poprvé už v roce 1416. V té době byla obec lénem vratislavského biskupa, které držel frývaldovský rychtář Hynek Mušín z Hohenštejnu. Zajímavé je, že v roce 1422 biskup Široký Brod i s ostatními majetky rychtáři odebral, pro údajné Hynkovy prohusitské sympatie. Rodina však škodná nebyla, neboť majetky předal jeho bratranci Hanuškovi.

Poté Široký Brod patřil k jesenickému panství, které biskup často zastavoval. Od roku 1547 pak vesnici spravoval přímo biskupský úřad a to trvalo až do konce patrimoniální správy roku 1850.

Obyvatelstvo Širokého Brodu bylo převážně německy mluvící. Místní se živili hlavně zemědělstvím, přadláctvím, ale i prací v lese. Zajímavé jsou dochované zprávy o sporech o hranice lesa se sousedními obcemi, které byly vyřešeny smírně. Hraniční kameny zasazené oběma stranami museli pozorovat mladíci z obce, kteří poté dostali výprask, aby si jejich polohu dobře zapamatovali. V minulosti byla na území obce také naleziště zlata a granátů ve svoru.

V roce 1689 se v Širokém Brodě připomíná rychta. Na hřbitově se dodnes zachovala bohužel zchátralá hrobka rychtářské rodiny. Zajímavé je, že titul rychtáře, jmenovaného šoltýs, měli na svých náhrobcích zapsáni i ti, kteří zemřeli dávno po zrušení tohoto vrchnostenského úřadu. V roce 1825 zde byl postaven kostel Povýšení sv. Kříže, u něhož byla roku 1890 zřízena římskokatolická farnost.

Široký Brod byl až do roku 1960 samostatnou obcí, pak byl ale připojen k Mikulovicím. Do roku 1924 k němu náležely rovněž osady Studený Zejf a Chebzí, které však byly přičleněny k Písečné.