Slovo mimikry se k nám dostalo přes němčinu z anglického, podobně znějícího slova

13. říjen 2020

V posledních asi padesáti letech je možné u nás Čechů sledovat pozvolnou tendenci k tomu, že se přestáváme bát cizích jazyků.

Jako by postupně mizela ta nepříjemná vzpomínka na staleté soupeření mezi češtinou a němčinou, které jen díky zvlášť příznivým okolnostem skončilo pro češtinu tak dobře. Nejnápadnějším projevem toho, že se cizích jazyků už tolik nebojíme, je hojné přijímání cizích slov do naší slovní zásoby a mimo jiné také adaptace těchto cizích slov na podmínky české výslovnosti.

Slovo, u kterého jsem si sám nebyl jist, jak to s tou jeho adaptací do češtiny vlastně je – bylo to slovo mimikry. Mimikry jsou obvyklé v přírodě: např. různé druhy zvířat se barvou nebo tvarem anebo i obojím podobají jinému zvířeti nebo nějakému předmětu a tím se chrání. Mistryněmi v oboru mimikry jsou např. chobotnice, které někdy hrají skutečně všemi barvami podle prostředí, v němž se pohybují – anebo třeba ten slavný chameleon. Z našich zvířat jsem vždycky rád pozoroval pestřenky – to jsou takové neškodné dvoukřídlé mušky, které se snaží vypadat jako vosy. Typické pro ně je, že se umějí vznášet na místě.

Mimikry se přeneseně říká i jakémukoli jinému, třeba i zdánlivému přizpůsobení se okolí nebo poměrům. Mimikry může mít třeba nějaký člověk nebo i věc, jak ukazují běžné věty typu, cituji, Jeho domek na předměstí Chicaga měl dokonalé mimikry – ve smyslu: „byl dokonale nenápadný“.

Slovo mimikry se k nám dostalo přes němčinu z anglického, podobně znějícího slova mimicry, které znamená totéž co „napodobení“ a které souvisí s přídavným jménem mimic – to má význam „napodobující, předstíraný“. Úplný základ těchto slov je pak v latině, totiž ve slově mīmicus.

Po stránce tvaroslovné se slovo mimikry do češtiny nijak neadaptovalo – je nesklonné, tedy ve všech pádech stejné, i když existuje tendence to slovo skloňovat. Důvodem nesklonnosti slova mimikry je jednak jeho neobvyklé zakončení na samohlásku -y, jednak, a to především, fakt, že jde doposud o převážně odborný termín. A odborné termíny se obecně přizpůsobují málo – na rozdíl od chobotnic, chameleonů nebo pestřenek s jejich mimikry.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.