Slum Kibera mi vzal dech i slova, říká Eva Kutílková

Poprvé dostala nabídku odjet pomáhat do Keni před osmi lety. „Odpověděla jsem, že o safari a dovolenou jsem nežádala. Netušila jsem, jaká tam panuje situace.“ Podruhé už neodmítla, a přestože se na cestu připravila, po příjezdu byla v šoku.

Obrovská koncentrace lidí na jednom místě, plechové domky, odpadky, špatná hygiena, nebezpečí, AIDS a naprostá bezvýchodnost. A spousta otázek, co s tím? Jak pomoct?

„Určitě není řešením přijet tam, rozdat peníze a materiální pomoc a zase odjet. Chceme místní lidi zapojit, dokázat, že když se chce, tak to jde. Stačí dobrý nápad,“ říká Eva Krutílková.

Proto připravuje projekt „Staň se producentem filmu z Afriky“, jehož hlavními hrdiny budou lidé ze slumu, kteří to nevzdali.

Třeba muž, který začal ze zbytku uhlí a papírových odpadků vyrábět topivo. Nebo Lazarus, přírodní léčitel, který své znalosti a vědomosti zdědil po svém otci a který si otevřel malý krámek přímo v Kibeře. Štáb bude keňsko - česko - slovenský, premiéru by film měl mít příští rok.

Eva Krutílková působí na Katedře rozvojových studií a Katedře sociální práce Univerzity Palackého v Olomouci. Má za sebou pracovní pobyt v Arménii, kde pomáhala seniorům, v Indii, kde se podílela na vzdělávání venkovských žen nebo v Mexiku.

Eva Krutílková

Se studenty spoluzaložila podle vzoru Pragulic sesterský sociální podnik „Pragulic Olomouc“, který pod záštitou projektu „Poznej město jinak“ zaměstnává lidi bez domova jako netradiční průvodce městem Olomouc.

Zatím jsou dva a zavedou vás na místa, která oni jako lidé z ulice dobře znají a vy jste si jich třeba ani pořádně nevšimli.

„Plánů a nápadů by bylo hodně, je potřeba z nich ale vybrat takové, které mají naději na úspěch. Rozhodně všechno, co dělám, má smysl. Žijeme v té části světa, ve které nám v podstatě nic nechybí. Nesmíme zapomínat na místa, kde to tak není,“ říká Eva Krutílková. Mimochodem jedna z organizátorek mezinárodního benefičního festivalu „Didgeridoo v jeskyni“.

Řeka Kibera
autor: voj
Spustit audio