Soubor Haná z Velké Bystřice působí na hanácké folklórní scéně už čtyřicet pět let

30. duben 2022

V roce 1975 se ve Velké Bystřici sešla skupina divadelníků a sokolů, kteří měli za úkol předvést hanáckou svatbu při oslavách města.

O rok později pak založili hanácký kroužek. „U samotných počátků souboru jsem nestál, nastoupil jsem až po tanečních. Jelikož pocházím z divadelní rodiny, něco z toho v sobě mám, tance, písničky, a už to jelo,“ říká jeden z členů souboru Petr Nakládal.

Podle něj se soubor začal více rozvíjet od roku 1983 především zásluhou olomoucké spisovatelky Heleny Lisické. Navázala se spolupráce s odborníky z olomouckého divadla a knihoven. Všichni, kteří mají k národopisu blízko, nám poskytli potřebné podklady a prameny, aby soubor mohl dále pracovat,“ dodává.

Před každým vystoupením se musí všechno dobře připravit. Důležité je i to, aby kroje tanečníků byly v pořádku. To má za úkol krojařka souboru Jana Šolcová, která hlídá, aby to na jevišti vypadalo tak, jak má.

„Kroj by měl být především regionálně v pořádku. Každá choreografie totiž představuje něco z nějakého období. Kroj si každý připravuje sám, já už jen upravuju detaily a určuju, co by měli mít na sobě, dohlížím na barevnost a na to, aby kroj odpovídal dané choreografii,“ popisuje.

Více se dozvíte v dalším dílu seriálku Hanácké rok.

autoři: Petra Ševců , Kateřina Herelová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.