Správný kominík musel být vždy hubený, mrštný a tak trochu horolezec, říká Jaroslav Fiala, nestor českého kominictví
Pružnost kominíků byla vždy nasnadě. „Aby se vlezl do průlezného komína a mohl jej ručně vyškrabat, vyčistit a vymést,“ říká Jaroslav Fiala starší, nestor českého kominictví.
Ve škole premiant třídy podědil lásku k řemeslu po tátovi. Ještě dnes vzpomíná na svůj kominický křest a první průlezný komín ve staré sladovně a po té v pekárně.
Od roku 1989 byl Jaroslav Fiala jedním z organizátorů celostátního kroužku kominíků, kterým chtěli napodobit podobné organizace fungující v Německu. V roce 1993 stál u zakládání Společenstva kominíků v Olomouckém kraji a byl jeho prvním cechmistrem. Kominické řemeslo předal i svým synům a říká, že svoji profesi by neměnil.
Proč přinesli odborné vymetání komínů do Čech a v 16. století Italové? A jak se vlastně topilo a vařilo před tím? Proč kominíci dříve chodili v pantoflích, co je to šorna a proč se nesměl prát kominický oblek? A jakou má kominictví budoucnost v době fotovoltaiky a tendencí k zelené energii?
Poslechněte si rozhovor s kominíkem Jaroslavem Fialou starším, který byl hostem ve studiu Českého rozhlasu Olomouc.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Související
-
Už dvoumilimetrová vrstva sazí a dehtu v komíně může způsobit požár, varuje kominík Petr Fiala
Jak tomu předejít? „Dejte si vyčistit a zkontrolovat komíny už teď na jaře, protože předejdete řadě nebezpečných situací,“ nabádá Petr Fiala.
-
Jak správně topit a nezamořit kouřem okolí?
Začala topná sezona a hlavně náš venkov se ponořil do smogu a kouře z kotlů na tuhá paliva. Důvod? V Dobré radě ho uvedl kominík a revizní technik Petr Fiala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.