Svíčková

Svíčková je „maso ze zadní čtvrtě jatečně opracované půlky skotu“. To samo o sobě nezní moc lákavě, ale je to pravda. Český název svíčkové je odvozen od tvaru zmíněného masa, tedy vlastně podlouhlého svalu, který svým vzhledem připomíná svíčku. Svíčková je původně slangový termín řeznický a kuchařský.

Můžeme říct, že svíčková je také termínem typicky českým. Je dobře známo, že čeština tíhne k jednoslovnému pojmenovávání věcí. Ale zároveň, jak mě občas upozorňují cizinci, čeština ráda při pojmenovávání věcí „šifruje“ na základě nějaké nápovědy. Je to možná jenom dojem nerodilého mluvčího, ale jako šifra na cizince působí např. slovo rychlík nebo dovolená.

Jako zaběhnutý termín je slovo svíčková doloženo přinejmenším od poloviny 19. století – kromě kulinářského významu mělo toto slovo také význam „bába prodávající v kostele svíčky“. I té se říkalo svíčková a nemuselo být řečeno, že jde o nějakou bábu, to bylo taky zašifrované. Ale tento význam, který je velmi hojně dokumentován v beletrii, například u Jindřicha Šimona Baara, už zanikl.