Ulice v Lublani mají s Čechy překvapivě mnoho společného

1. srpen 2017
03137177.jpeg

Mezi námi Čechy je dost rozšířený pocit, že jsme malý a bezvýznamný národ. Přitom mezi třemi tisícovkami národů jsou Češi osmdesátý největší národ světa. Na Číňany, Rusy, Turky, Hindy, Tamily nebo Bengálce sice nemáme, ale přesto je nás dost. A naše stopy v dějinách i v současném světě jsou patrné. Dokládají to názvy ulic v hlavním městě Slovinska, tedy v Lublani, která je od Olomouce necelých 600 kilometrů daleko.

Je skutečně překvapivé, že když v Lublani vystoupíte na hlavním nádraží z vlaku a vyjdete před nádražní budovu, jste podobně jako v Olomouci na ulici pojmenované po Masarykovi. Není to Masarykova třída jako v Olomouci, ale Masarykova cesta. Tomáše Garrigua Masaryka si Slovinci, hlavně v první polovině 20. století, velice vážili, protože byl kromě jiného jedním z hlavních aktérů likvidace Rakouska-Uherska. A tedy nepřímo přispěl k tomu, že Slovinci, národ pětkrát méně početný než Češi, nebyli postupně a bezezbytku germanizováni.

Na Masarykovu cestu v Lublani navazuje mezi jinými ulicemi také Resljeva cesta, která je pojmenována po chrudimském rodákovi, vynálezci Josefu Resslovi. Ten zemřel roku 1857 právě v Lublani. Resslovu ulici máme v Olomouci také. Zrovna Ressl, známý vynálezce lodního šroubu, měl na slovanském a tehdy vlastně rakouském jihu spoustu práce. Hlavně jako lesnický odborník, ale také jako technik. Svůj lodní šroub vyzkoušel roku 1829 v Terstu, kde žije i dnes hodně Slovinců a odkud je to do Slovinska coby kamenem dohodil.

Asi 300 metrů na západ od nádraží je v Lublani Dvorakova ulica. To nás nepřekvapí, protože Antonín Dvořák je ve světě jedním z nejznámějších Čechů, stejně jako Komenský, kterého lze pokládat za vůbec nejužitečnějšího Čecha v lidských dějinách. Také Komenskega ulica je přímo v centru Lublaně, nedaleko řeky Lublanice, přes kterou vedou ty tři známé, obdivované a krásné mosty, kterým Slovinci říkají Tromostovje.

A když přes Tromostovje přejdete řeku Lublanici, dostanete se zakrátko na Ciril-Metodov trg, tedy náměstí. Cyril s Metodějem byli sice etničtí Řekové, ale jak je známo, k Čechům a Moravanům měli velmi blízko.