Anna Znojem|
Paní Zorko, přeji, Vám a všem posluchačům, krásnou noc a hezké chvíle u NL.
Moc hezké téma, děkuji za ně. Kdo by neměl cestovatelské sny, ale plnit si je, to už je těžší, někdy i nemožné. Když jsem byla mladší, ale hlavně vidoucí, tak po zhlédnutí nějakého cestovatelského dokumentu, jsem si někdy říkala, až budou děti větší, až budou zaopatření, až budeme v důchodu a tak to šlo stále, až, až a na konec přišla nemoc, po ní ztráta zraku a po veškerém cestování, nebo plnění snů byl konec. Proto bych všem poradila, pokud máte nějaký cestovatelský sen, nebo nějaký jiný, neodkládejte to a pokud je to jen teošičku možné splnějte si je, ty zážitky a krásné vzpomínky
Vám nikdo nevezme. S pozdravem, Anna ze Znojemska.
....Vladimír Přerov|Milá paní Zorko..
V minulosti, kdy nám sovětský svaz dávali za vzor, byl jsem zvědav, zda je to pravda a měl touhu se tam dostat. Splnilo se mě to v roce 1978, kdy jsem vyhrál desetidenní letecký zájezd do tehdejšího svazu socialistických sovětských republik.
byl jsem v Lenigradě, Moskvě, Taškentu a Buchaře. Viděl jsem opravdový život v těchto městech, ale žádný vzor pro mě tam nebyl, ale zažil a viděl jsem něco zajímavého. Jízdu po řece Něvě v lodi raketa, půlnoční otevírání mostu na této řece, aby mohli proplout lodě, kotvící na této řece, největší muzeum na světě Ermitáž a velmi zajímavá byl dílna v Buchaře, kde se vyšívalo zlatou nití. Na zážitky z tohoto zájezdu nelze zapomenout a připomínají to také fotografie z tohoto putování. Vám paní Zorko a všem posluchačům Vladimír z Přerova přeje pohodu, zdraví a klidný poslech noční linky.
Dana|Krásný večer Vám, paní Zorko i všem posluchačům. Já měla odmalička sen vidět Monu Lisu, Eifelovku a Sochu Svobody. První dvě věci jsem navštívila hned po revoluci a na Ameriku jsem čekala opravdu dalších 25 let, ale viděla jsem tu slavnou sochu. Mezitím jsem viděla Izrael a Zeď nářků, Vatikán i s Janem Pavlem II., to bylo nezapomenutelné a nenahradilo to zatím nic jiného. Byla jsem i v Holandsku, v Londýně, v Neapoli a v Římě a několikrát v Chorvatsku a dvakrát v Rusku a tak si myslím, že jsem si splnila, co jsem chtěla vidět. Teď už jak důchodce si ráda jen prohlížím fotky a snažím se vzpomínat. A ostatním přeju, ať si postupně taky splní svoje sny a nedožene nás nějaký koronavirus, který by nám to všem hodně ztížil. Dobrou noc všem.
Iveta|Dobrý večer, paní Zorko a Nespavci. Dnešním mladým lidem je otevřený celý svět. Na jednu stranu je to dobře a možná naše stará generace jim trochu závidí, ale na druhou stranu my poznávali naši republiku, jak se za našich časů říkalo, od Šumavy až k Tatrám. U nás je tolik přírodních krás, měst, hradů, zámků, kostelů, že je člověk za celý život nemůže navštívit všechny. Mladí lidé se předhání, kdo byl dál a ve více zemích, ale zkuste se jich zeptat na údolí Doubravky, na Buchlov, Třeboň. Rožmitál, Macochu…A to nemluvím o objektech zařazených pod ochranu UNESKA. Ani na mapě je nebudou umět najít, natož, aby o nich něco věděli. V tomhle mi jich je líto. A mám-li říct, jaký mám v mém věku ještě nějaký sen, tak pak bych ráda navštívila Bečov nad Teplou, kostel v Polné, klášter v Plasích a skleněný oltář v Dobré Vodě u Hartmanic. No, uvidíme, třeba se mi to ještě splní a všem ostatním přeji, aby se jejich sny též splnily. Dobrou noc.
....mail 2|Když jsem byl mladý, projezdil jsem celou republiku (tehdy tu větší) a všechny země, kam se smělo. Po převratu se hranice otevřely, tak jsem viděl i Rakousko a Německo. A když jsem se stal pravoslavným knězem, měli jsme skvělého metropolitu, který nám umožnil doprovázet ho na pouti ve Svaté zemi, ve Finsku, v Konstantinopoli a v Srbsku. Jenže léta pádí a vypadá to, že se už nedostanu nikam, je mu 73 let a mám problém dojít i na nádraží. Nevadí, uspořádávám svou sbírku pohlednic a všelijakých fotek a vzpomínám, jak je svět krásný.
Přeji všem, kdo ještě můžou, aby poznávali svět a jeho krásy! Dobrou noc!
Mojmír Kříž, Svitavy
604xxx552|JA BYCH SE CHTELA PODIVAT NA SIBIR V DOBE KDY JE TAM JARO JANA
Petr mail|Mám rád poznávání cizích zemí na vlastní pěst, překonávání určitých výzev, baví mě nasávat tu atmosféru, když je člověk v cizině a zapojuje do toho všechny smysly. Cestování přináší i určitý nadhled a větší soběstačnost…. O večerech a víkendech pak pro vás píšu články z pěti desítek navštívených zemí, včetně těch prozatím nepostižených masovou turistikou, jako jsou Nikaragua, Laos, Kosovo, Senegal či Gambie. Stejně tak vám s radostí a nadšením představuji krásná místa v naší rodné vlasti.
Motta: “Zážitek nemusí být pěkný, ale silný, aby sis jej pamatoval.“– „Cestování je něco, co si nechcete nechat vzít.“ –„Všude se dá nějak domluvit.“
Marek|Já jsem byl dvakrát v Londýně a chtěl bych navštívit ještě Spojené státy americké a procestovat je tak, jak to v šedesátých letech udělal Karel Kyncl - jen málokdo dokáže procestovat všech 50 států USA - chtěl bych navštívit hlavně New York, jednak kvůli metru (nejdelší na světě) a jsem také fanoušek hokejového týmu New York Rangers a rád bych se podíval na nějaký jejich zápas, ale především na derby Rangers - Islanders.
