Úterní Noční linka: Profesionální deformace a životní povolání

22. říjen 2024
Noční linka
Noční linku moderuje ze zlínského studia Jarka Barboříková|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Dnes si společně povíme o tom, jak pracovní zkušenosti ovlivnily naše vnímání světa a každodenní život. Jak nás naše povolání formovalo jako osobnosti a co jsme si z něj odnesli do našich osobních životů? 

Těšíme se na vaše příběhy a myšlenky, které odhalí, jaké máme zkušenosti a co všechno jsme se naučili díky našemu zaměstnání. Jaké profesní dovednosti vám pomohly i mimo pracovní prostředí? A trpíte nějakými pracovními deformacemi? Třeba jste účetní a při večeři s přáteli kontrolujete účty v restauraci, nebo jste lékař/ka a automaticky analyzujete zdravotní stav svých blízkých?

Svůj příběh zavolejte Jarce Barboříkové do zlínského studia Českého rozhlasu na telefonní číslo 731 800 900 nebo napište sem, přímo pod téma (rozhlas.cz/linka). K dispozici je také email linka@rozhlas.cz. Těším se na Vás!

VZKAZ PRO P. DAGMAR|PANÍ MARUŠKA Z VYSOČINY SE NEOZÝVÁ ZE ZDRAVOTNÍCH DŮVODŮ
Daniela z Prahy |Dobrý večer všem ponocníčkům. Přiznávám, že jsem svoji původní profesí opravdu velmi deformovaná. A rodina to ne vždycky bere s pochopením. Například moji vnuci byli nešťastní, když jsme kamkoliv jeli. Pořád mě tahali za šos s přáním Už se neptej! A já se celý život ptám a pídím se po jádru pudla, jak se říká. Nezbavím se toho v rodině, u doktora, v obchodě, na úřadě. A když mě něco opravdu zajímá, tak zatím jdu, jak chrt za zaječím ocáskem. Zavolám si po pramenech a dávám příběh dohromady. Takhle jsem zjistila vše o první lásce své maminky, o chlapci, který svůj život ukončil v roce 1944 v Dachau. Není to snadné pátrat po muzeích a archivech. Ovšem to mě moc baví. Zajímalo mě, proč třeba nešla kamera ve vašem studiu. Už to díky hodné paní od vás vím. Opravdu se nebojím zeptat. Novinářské řemeslo mě asi do posledního dechu neopustí. Proto se ráda s posluchači dělím i o své zážitky. Daniela
Kamila|Dobrý večer všem. Teď mi přišla k danému tématu tato skutečnost. Pracovala jsem dlouho na krajském ředitelství hasičů (HZS) jako bezpečnostní technik. Tato skutečnost se mě doposud v soukromém životě projevuje když jsme na dovolené jak u nás v republice tak i v zahraničí , hned při ubytování musím zjistit jak se co nejrychleji a bezpečně dostanu z hotelu ven kdyby začalo hořet. S pozdravem Kamila .
INKA|Dobrý večer všem. Téměř ke každému tématu mám své vzpomínky. Teď mi ale zrovna vyvstala vzpomínka na jedno z mých zaměstnání - učitelka v mateř. škole.Často tam jezdila hygiena na kontrolu a já jsem vždy pečlivě naslouchala jejich radám, které byly dávány kuchařkám. V té době jsem už měla vlastní děti a velmi jsem na tyto hyg. zásady dbala, a tak jsem se vyhnula přenosu různých nemocí- Nebudu jednotlivě zmiňovat tyto návyky, ale chci jen přiznat, že se dodnes - nenápadně - snažím dodržovat určité zásady. Různě barevné sklenice pro jednotlivé členy rodiny (oni si je už sami automaticky berou). Příprava jídla/pohoštění skrze pomocníky probíhá bez "oblizování", s čistýma rukama. Jsem ráda, že se vše děje nenásilně, automaticky, jsme tak naučeni. Nikdy se nestalo, že by se blízcí ohrazovali, posmívali. Naše početná rodina se tedy doposud obešla bez nechtěných zažívacích problémů. Mohu říct, že jsem za vše velmi ráda, že se ta moje "profesní deformace" odrazila v příznivém světle.
Dagmar|Dobry vecer prosim muze mi nektery z posluchacu tady napsat proc nevola do nocni linky pani Marie ktera oslovovala posluchace jejimi sestrami tusim ze byla z Vysociny u nejakeho rybnika a mela 80 roku. Uz jsem ji dlouho neslysela. Dekuji
frantisek svaricek| DOBRY VEČÉR PANI JARUŠKO A POSL.N.L.JÁ JAKO STAVAŘ OBDIVUJU SAMOZŘEJMĚ VŠECHNO TO CO BYLO POSTAVENO A HLAVNĚ TO JAK SE MĚNILA ARCHITEKTURA,CO MĚ DNESKA SCHÁZI,JE VŮNĚ VÁPNA KDYŽ PŘIJDU NA STAVBU. JE TO ASI PROTO ŽE SE VŠECHNO DĚLÁ NA LEPIDLA A OMÍTKY NA PRÁŠKOVÉ VÁPNO,KTERÉ NEVONI.NAŠE DCERA JANA JE VYUČENÁ PEKAŘKA,TA TUTO PRÁCI NEDĚLÁ,ALE STÁLE DOMA NĚCO PEČE.V SOUČASTNÉ DOBĚ UKLÍZI NA ZDRAVOTNÍM STŘEDISKU,UŽ TO DĚLÁ 35ROKŮ,TA KDYŽ PŘÍJDE Z PRÁCE DOMU,TOJE PO PŮL NOCI,TAK JEŠTĚ DOMA UKLÍZI,TAK JE TOU PRACÍ OVLIVĚNA A TO JE JI UŽ 64ROKŮ.ZDRAVIM VŠECHNY LIDI CO MAJÍ RÁDI SVOJI PRÁCI ,A POSL.NL.FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Michal Sedlák z Myšlína|Dobrý večer vespolek. Když jsem ještě začínal a křížovky sestavoval ručně, naučil jsem se slova posuzovat podle toho, jak dobře by se mi hodila do křížovky. A od té doby, co jsem se věnoval i korekturám, užívám spisovné češtiny také v neformálních chatech se známými a dbám přísně na pravopis. Vobčas bi jsem ale asi mněl uďelat ňákou tu chibu,abi jsem nebil za ekzota, nemislíte?
autor: Jarka Barboříková

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.