Už začátkem týdne, kdy se začaly objevovat první modely na víkend, jsme věděli, že je zle, říká meteorolog o době těsně před povodněmi

Občas však přicházejí chvíle, kdy bychom přece jen měli zpozornět, kdy meteorologové připojují k předpovědi výstrahu. Tak třeba před povodněmi v polovině září. A ruku na srdce, kdy tomu věnujeme náležitou pozornost a rozumíme vůbec tomu, co předpověď říká?

10 fotografií

Jak tedy předpovědi vznikají? V předpovědním sále ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu panuje odpoledne docela ticho. Jen občas se ozve ventilátor počítače nebo pípne příchozí zpráva. Na velké obrazovce lze sledovat odrazy srážkových radarů pro celou Evropu a obrazovky další zobrazují další čísla, která vytvářejí obraz toho, jaké bude počasí v následujících hodinách.

Právě obrovské množství dat pocházejících z celého světa, které dnes mají meteorologové k dispozici, zajišťuje velmi dobrý přehled o aktuálním stavu počasí. Tyto údaje pocházejí jak z profesionálních stanic, tak i z automatických měřících bodů. Doplňují je například i údaje z lodí či letadel.

Předpovědní sál ČHMÚ Ostrava|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Tyto informace jsou důležité pro předpovědní modely. V ČHMÚ se používá model Aladin, ale k dispozici jsou i další modely. Ty se na základě matematické analýzy a pravděpodobnosti snaží namodelovat, jaké by tedy mohlo být počasí pro danou oblast v různém čase. Jsou modely obecnější, s přesností několik desítek kilometrů i modely regionální, které dokáží modelovat počasí pro oblasti s rozlišením kolem 2,5 km.

Pokud se modely shodují, znamená to větší pravděpodobnost, že bude předpověď správná. Meteorolog pak vytvoří na základě modelů předpověď.

Jsou jevy, které se předvídají poměrně spolehlivě, naopak například letní bouře jsou jen velmi težko predikovatelné.

V areálu ČHMÚ najdeme i zvoničku|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

A jak to vypadalo před povodněmi? „Už začátkem týdne, kdy se začaly objevovat první modely na víkend, jsme věděli, že je zle,“ říká meteorolog Roman Volný o době těsně před povodněmi. Přicházela tlaková níže podobné té z roku 1997 a jejich obavy se naplnily.

Výstraha alarmovala zodpovědné orgány a ty zareagovaly poměrně rychle a přesně. I proto byly na některých místech škody mnohem nižší než před lety. Bohužel, extrémní srážky na Jesenicku byly nezvladatelné.

Jak se tedy počasí předpovídá, jak jej chápat i jak jdou informace od meteorologů dále k orgánům státu, se dozvíte v dalším díle cyklu Přímo z místa.