V Jedličkárně jsme spolu zpívali poprvé
Blanka Janečková pochází z Loun, Martin Svátek je z Prahy. Sešli se na základní škole, v Jedličkově ústavu, oba jsou nevidomí. Spojila je láska k hudbě, zkoušeli hrát na klavír, skládat první písničky, ale hlavně zpívat.
Vydrželo jim to s malými přestávkami doposud. Školu samozřejmě dokončili, vyučili se, pořídili si děti (každý s jiným partnerem) a sešli se zase na pódiu. V soutěži Hlas ČeskoSlovenska.
Jak jim to ladilo, jste mohli slyšet v přímém přenosu, nebo si to můžete pustit ze záznamu na internetu, každopádně se mezi účinkujícími neztratili.
Znovu je to „nakoplo“, potvrdili si, že se chtějí věnovat hlavně zpěvu. Před pár dny vystupovali i v Olomouci. Oba mají rádi nejrůznější hudební žánry, nebrání se africké hudbě, etnu nebo rapu.
Oba se snaží bořit předsudky, proto také vystupují v televizi, poskytují rozhovory a bez obalu mluví o tom, jaké to je být od narození, resp. od pár měsíců nevidomý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka