V mělnickém podzemí vás čeká videomapping o historii města i nejširší studna v České republice

20. březen 2022

Mělnické podzemí vznikalo ve středověku ražením v pískovcové skále. Vchod do podzemí byl téměř v každém domě, a tak byly jednotlivé domy často propojeny a spoluvytvářely celý podzemní chodbový systém. V novověku se na tyto sklepní prostory téměř zapomnělo a k dnešnímu dni jsou prozkoumány pouze z jedné čtvrtiny.

Žádné mapy pochopitelně neexistují, a tak je mělnické podzemí obestřeno tajemstvím. Při jeho prohlídce se člověk pohybuje v hloubce přibližně osmi metrů a pískovcové stěny nesou na mnoha místech zajímavé stopy minulosti. A čeká tam i jeden skutečný unikát. Hlavní vstup do mělnického podzemí je z Turistické informačního centra Mělník.

Mělnické podzemí sloužilo nejen jako úkryt v případě nebezpečí, ale také jako praktický sklep, ve kterém se uchovávalo především mělnické víno, ale také pivo a další potraviny. Dodnes je tu ideální teplota pro skladování, 13 stupňů Celsia, v zimě 12,6 stupně, a díky podzemní vodě je tu 95% vlhkost. Hlavní podzemní chodba je dlouhá přibližně sto metrů, ale má i odbočky a postranní skladovací prostory.

Podzemí připomíná i nejstarší minulost

V období druhohor se v oblasti Polabí nalézalo dno křídového moře. Při pozorném prohlížení pískovcových stěn tak můžete na některých místech spatřit zkamenělé škeble. Kromě toho jsou stěny dodnes posety množstvím menších rýh, tzv. křesanic. Jedná se o šikmé vrypy středověkých havířů, kteří při kutání podzemí používali jednoduché nástroje – želízko a mlátek.

Historii Mělníka připomíná v podzemí světelný videomapping. K vidění je v jedné z podzemních prostor, které zřejmě sloužily ke skladování vína a potravin. Na pískovcové stěně se odvíjí celý příběh mělnické minulosti. Vrací nejen do dob, kdy bylo na tomto místě dno druhohorního moře, ale postupně i do slavné české minulosti, kdy připomíná dávné přemyslovské hradiště, svatou Ludmilu i svatého Václava.

Videomapping v mělnickém podzemí nás zavede do dob nejstarší historie a připomene i přemyslovské hradiště, sv. Ludmilu i sv. Václava

Pohled do nejširší studny je dech beroucí

Skutečným skvostem mělnického podzemí je středověká studna ze 14. století, která je zároveň nejširší studnou v České republice. Byla vyhloubena při vzniku města a ve středověku se jednalo o jediný zdroj pitné vody. Průměr 4,54 metru je skutečně úctyhodný a hornickým unikátem je i hloubka studny – celých 56 metrů, přičemž hladina vodního sloupce je 7,2 metru. Voda ve studni je navíc dodnes pitná.

Při návštěvě podzemí se v hloubce deseti metrů dostanete přímo pod mělnické náměstí k průrazu do studny. Z tohoto místa je přes mříž unikátní pohled do hloubky studně. Můžete ale doslova pocítit také její šířku, kterou vidíte přímo před sebou.

Pohled do mělnické studny v místě podzemního průlomu

Voda se ve středověku vytahovala na povrch přímo z náměstí za pomoci mohutného rumpálu. Kapacita vědra byla sto litrů vody, takže rumpál musel být opravdu obrovský a byl pravděpodobně zapuštěný do země. Místo, kde se studna nachází, je dnes na náměstí zazděné, ale dodnes tu najdete nápis s informacemi.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová