V Přerově a Hranicích renovují legendární rychlovlak Slovenská strela

Podvozek Slovenské strely v hranické dílně
Podvozek Slovenské strely v hranické dílně

První československý rychlovlak Slovenská strela jezdil od roku 1936 na trati Bratislava – Praha. Ujet ji bych schopen za úctyhodné 4 hodiny a 20 minut. Jediný dochovaný exemplář M 290 002 stál po desetiletí v muzeu kopřivnické Tatry. Před nedávnem se jeho majitel rozhodl rychlovlaku vrátit někdejší lesk a svěřil ho restaurátorům z Hranic a Přerova. Odhadované náklady renovace dosahují 35 milionů korun.

Jan Mačej pracuje v železničním opravárenském podniku celý život. Těsně před důchodem řídí tým lidí, kteří mají za úkol slavný vlak zrenovovat. „Jelikož jsem staršího věku, tak pro mě to znamená dost. Jsem ze železničářské rodiny, takže je to pro mě taková prestiž,“ komentuje.

Dílna v Přerově, kde opravují rychlovlak Slovenská strela

Co bude nejnáročnější? „Asi nejnáročnější pro nás bude náprava, protože náprava se při renovaci musí zkontrolovat, musí se provést tzv. NDT kontrola. A z toho máme trochu strach. Jestli tam nejsou trhliny, jestli to není nějak poškozené,“ říká Mačej.

Práce probíhají současně v několika dílnách. V Hranicích dělníci pracují na vozové skříni rychlovlaku, v Přerově se zaměřují na podvozek a na motor. Prohlíží si ho se mnou restaurátor Jan Palas. „Je to elektrický hnací agregát Sousedíkovy konstrukce. To je vlastně ten nejunikátnější prvek v tom voze, to je srdce toho podvozku,“ vysvětluje.

Elektrický hnací agregát Sousedíkovy konstrukce - motor ze Slovenské strely

Majitelem vlaku je společnost Tatra Trucks, která ho chce po opravě vystavit ve svém novém muzeu. „U nás je národní kulturní památkou, což je v České republice nejvyšší stupeň ochrany a movitého a nemovitého kulturního dědictví. Ve stejné kategorii jsou korunovační klenoty nebo hrad Karlštejn. Proto se snažíme postupovat v maximálním souladu s orgány památkové péče,“ říká zástupce majitele Jiří Palas.

Restaurátoři budou na unikátní památce pracovat dva roky. „My jsme staří železničáři, uděláme pro to všechno,“ uzavírá Jan Mačej.