V třebíčském ekotechnickém centru promítají reálné atmosférické děje na obří kouli

7. červenec 2015
Česko – země neznámá

Třebíč bývala sto sedmdesát let centrem obuvnictví. V roce 2000 ale výroba skončila a ve velkém továrním areálu se zastavil život. Naštěstí jen na čas. V budově bývalé kotelny teď vzniklo ekotechnické centrum Alternátor.

Už sám název centra napovídá, že zde jde o energie. Návštěvník se tam dozví, odkud energii bereme, co všechno energii vyrábí a zpracovává. A to od historie až po žhavou současnost.

Prohlídka začíná u modelu skutečné větrné elektrárny. Kdo by čekal, že jde o pohon mlýna na obilí, je na omylu. Jsme přece v Třebíči. „Tohle je mlýn, který stojí tady v kopci a mlelo se v něm tříslo. Kůra na zpracování kůží,“ vysvětluje ředitel ekotechnického centra Karel Tomek.

Postupujeme v historii dál a dostáváme se k páře. „Podařilo se zachránit unikátní parní stroj i s čelem kotle. Je tady sbírka stabilních motorů, které fungovaly na kde co,“ říká Karel Tomek a ukazuje i na zrekonstruovanou parní lokomobilu, s jejíž opravou pomohli studenti místní střední školy.

Skutečná turbína předváděná ve zpomaleném provozu

O patro výš vstupujeme do království současné energetiky. Stojí tam malá větrná elektrárna, která se dokonce otáčí. Pod ní je k vidění malá část lopatky skutečné velké větrné elektrárny. Celá by se sem ani nevešla. „Tahle lopatka měla v celé délce čtyřicet metrů, což je víc než křídlo největšího Boeingu na světě,“ říká ředitel centra.

Projekce na kouli přenáší aktuální data z atmosféry

Další patro centra patří obuvnické historii Třebíče. Jsou zde stroje, na kterých v místní továrně lidé opravdu pracovali. Mnozí návštěvníci se poznávají na fotografiích a vzpomínají, jaká to tehdy byla dřina. „Tady je největší stroj, kterým obuvník vysekával jednotlivé součásti,“ ukazuje Karel Tomek. Nejsme v muzeu, takže si na všechno můžeme sáhnout a na tomto stroji si dokonce můžeme vyzkoušet pohyby, které musel dělník vydržet dělat celých osm hodin.

Jeden z obuvnických strojů. Na tomto si návštěvník může vyzkoušet, jak těžká práce to byla

Největším lákadlem Alternátoru je určitě velká projekční koule. Má v průměru více než dva metry a promítají na ni čtyři projektory. Efekt je úžasný. „Na té kouli ukazujeme různé jevy, které probíhají v zemské atmosféře, na planetě Zemi nebo vesmírných tělesech. Máme k tomu k dispozici asi šest set programů,“ vysvětluje Karel Tomek.

Zemědělské stroje

Systém je napojený na americkou agenturu pro oceány a atmosféru, odkud každé tři hodiny přicházejí aktuální data. „To znamená, že to není programátorem vytvořený model, ale pracuje s reálnými daty,“ doplňuje Tomek. Ve ztemnělé projekční místnosti se nám tak nad hlavami otáčí zeměkoule taková, jak vypadala z vesmíru před třemi hodinami. Program ale dokáže ukázat třeba i trasy lodí nebo letadel nebo jednotlivé planety sluneční soustavy.

Více informací najdete na www.alternator.cz.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3241.288691122516!2d15.860867629766746!3d49.20735646276956!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDEyJzI1LjgiTiAxNcKwNTEnMzguNyJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1436261916140" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.