V Zámrskách pekli dobrý chléb, chodili na poutě a v roce 2002 tu byla vysvěcena velká kaple

Kaple panny Marie Hostýnské|foto: Ján Kadlec

Terén se od řeky na severu postupně zvyšuje směrem k jihu a v jižní polovině tvoří kopcovitou, částečně zalesněnou krajinu. Lesy jsou na levém břehu Bečvy a od něj na východní straně jsou rozsáhlejší lesy zvané Doubek a Strážisko. Severně od vesnice je několik lesů v údolí potoků, z nich větší je Hluboček. Vodní plochy jsou v záplavové oblasti řeky Bečvy a menší rybník leží západně od obce.

Název Zámrsky je místní jméno složené ze za-mrsk, mrskati, znamená buď mrskané, vybičované pole, nebo spíše zamrsklý – vyschlý, místo, kde rostou jen suché stromy.

Starší kaplička je zasvěcená, stejně jako dvě jí podobné v Horních a Dolních Těšicích, panně Marii. Na mapě prvního vojenského mapování z roku 1770 je na jejím místě zakreslena stavba zvonice. Novější kaple svatého Václava byla arcibiskupem Janem Graubnerem vysvěcená roku 2002. V roce 2012 u příležitosti 10. výročí vysvěcení byla instalovaná a požehnána nová křížová cesta.

V kelečské farnosti byly rozšířené hodně navštěvované mužské poutě na svatý Hostýn. V roce 1949 byla, podle zápisu v obecní kronice, tato pouť úředně zakázána a farář byl odsouzen.

Pomník obětem války|foto: Ján Kadlec

V minulosti nad obcí stával větrný mlýn. Podle tvrzení obvodního lékaře prý nebylo lepšího a „zdravotnějšího“ chleba, než ze zdejší mouky. Majitelé mlýna prý při zadělávání chlebového těsta do něj prý přidávali klobásy a špek. V Zámrskách byla také velká tradice rodinných kapel. Do školy chodily v roce 1870 děti dva dny v týdnu. Více se dozvíte, pokud si poslechnete další díl cyklu Němí svědci historie.