Válečné trauma, to je ten nejvyšší stupeň traumatizace. Zejména u dětí a mladých
Psycholožka Leona Jochmannová a Centrum Locika dobře vědí, proč je po vypuknutí válečného konfliktu nutno upozornit na vliv válečného dění na psychiku dětí po celém světě, více či méně sousedících zemích a především těch z Ukrajiny.
Jaký dopad mají dětská traumata?
„Zásadní a určující je vztah matky a dítěte v nejmladším dětském věku. Traumatizovat pak mohou i nejrůznější dílčí monotraumata během vývoje, nehody a úrazy či jednotlivá zkušenost s násilím. Dále je tu psychická traumatizace ze šikany, ubližování. A především pak nejvyšší, nejvážnější stupeň psychotraumatu, komplexní posttraumatická stresová porucha. Sem spadá například i zkušenost jedince s ozbrojeným konfliktem,“ varuje dětská psycholožka.
Vliv raných, ale i následných traumatizujících zážitků, dopady deprivace anebo poruchy citové vazby (attachmentu), kdy dítě na počátku života nemůže přilnout k matce, je určujícím pro (celý) život člověka.
Mluvit lze například i o disociaci (odloučení od reality, odpojení). Ta může být jednak mechanizmem, jak se tělo (mysl) podvědomě vyrovnává třeba s hrůznými zážitky; disociativní porucha osobnosti je ale diagnózou a spolu s vážnou s traumatizací člověka mohou vést ke zdánlivě nepochopitelnému zkratovému jednání – násilným brutálním útokům, výpadům, (rodinným) tragédiím, o nichž naneštěstí právě poslední dobou také slýcháme.
Užitečné, leckdy zásadní nabídky psychologické pomoc nabízí například i následující zdroje:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
