Velikonoční atmosféru můžete nasát při návštěvě Božího hrobu ve Votitích
Pokud chcete Velikonoce prožít nejen jako svátky jara, ale také jako čas duchovního rozjímání, vydejte se k významné velikonoční památce, která patří mezi nejstarší svého druhu v Čechách – ke kapli Božího hrobu ve středočeských Voticích. Stojí na bývalém františkánském hřbitově, jehož součástí je i votický hřbitov.
Kaple Božího hrobu ve Voticích je historicky cenná stavba. Výjimečná je zejména tím, že vznikla podle přesných nákresů a rozměrů pravé kaple Božího hrobu v Jeruzalémě.
V roce 1658 se Boží hrob ve Voticích rozhodla postavit Marie Františka z Vrtby, sestra hraběte Ferdinanda Františka z Vrtby, majitele votického panství. Aby byla kaple Božího hrobu co nejvěrnější, vyslala do Jeruzaléma dva františkány, Inocence Maryšku a Elevata Wienera. Jejich úkolem bylo přinést přesné nákresy Božího hrobu, aby se ve Voticích mohla postavit jeho replika.
Se stavbou se ale začalo až v roce 1685. Oba Františkáni pravděpodobně zažili skutečné dlouhé putování. O čtyři roky později, 13. dubna 1689, byla kaple vysvěcena. Je více než pravděpodobné, že se tak stalo v souvislosti s velikonočními svátky.
Kolem kaple Božího hrobu byla vystavěna také zeď s výklenky pro obrazy křížové cesty. Zbytky zdi jsou patrné dodnes. Marie Františka také ustanovila, že se bude každý rok na jaře sloužit mše za její dobrý počin. Do Votic tak k Božímu hrobu v době Velikonoce putovalo mnoho poutníků.
Kaple je podlouhlá stavba složená ze žulových kvádrů. V zadní části kaple je pak samotná hrobka. Symbolika prázdné hrobky připomíná biblický příběh zmrtvýchvstání Ježíše třetí den po jeho ukřižování, který se samotnými velikonočními svátky souvisí.
Vnitřek kaple byl bohatě vymalován freskami s tématem vzkříšení a zmrtvýchvstání Ježíše. Kvůli velké vlhkosti se ale v původním rozsahu nedochovaly. Přesto je možné zbytky fresek na zdech stále obdivovat, dnes dodávají celé kapli tajemnou atmosféru.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Babiš začíná uvádět ministry do funkce, v zahraniční politice mu bude radit Kmoníček
-
Mají důchodový věk, ale penzi jim nevyplácí. ‚Neplnili podmínky nebo pracovali načerno,‘ říká úřednice
-
Po chlapci ze Zlínska pátraly desítky policistů, hasiči a dobrovolníci. Stopy prověřovali v několika krajích
-
Zemřel bývalý trenér hokejové Sparty a reprezentant Josef Horešovský. Bylo mu 79 let


