Vídeňskou kavárnu můžete navštívit i v Jeseníku. Má 110 letou tradici a novou podobu

27. leden 2017
Česko – země neznámá

Milovníci tradiční vídeňské kavárenské kultury už nemusejí jezdit jen za hranice. I u nás najdou podnik v typickém stylu rakouské metropole se 110 letou tradicí. A navíc ve zbrusu novém kabátě. Secesní budova Vídeňské kavárny v lázních Jeseníku prošla rozsáhlou rekonstrukcí a po letech opět slouží veřejnosti.

Ještě nedávno šlo o nenápadný dům v těsné blízkosti známého sanatoria Priessnitz, nazývaný poněkud honosně Vila na kolonádě. Starší návštěvníci jej pamatují ještě jako restauraci, kam se občas chodilo i tancovat, v posledních letech byl ale spíš prázdný.
Jeho poloha na začátku a zároveň konci Ripperovy promenády, navíc s krásným výhledem z přilehlé terasy, přitom lákala k návštěvě.

Nakonec došlo k dohodě Priessnitzových léčebných lázní, Nadačního fondu Vinzenze Priessnitze a Střední školy gastronomie a farmářství a po mnoha letech se začalo s generální opravou. Díky citlivé rekonstrukci se podařilo zachovat nejen dispozici kavárny, ale zejména historickou fasádu budovy. Ta je v přízemí ukázkou historismu s prvky secese, první patro a podkroví zdobí hrázděná konstrukce. Na přelomu 19. a 20. století patřila k módním prvkům výletní a lázeňské architektury.

Nikdo neví, kdo kavárnu postavil

Oprava domu byla náročná i proto, že se přes veškerou snahu nepodařilo najít původní dokumentaci stavby. Její historie je tak dodnes trochu záhadou. Ví se, že stála už v roce 1907. Kdo byl jejím stavitelem a provozovatelem se ale dodnes nepodařilo zjistit. Jisté je, že v ní už od počátku sídlila Wiener Kaffeehaus – Vídeňská kavárna. A není se co divit.

Vídeňská kavárna 1911

Jesenické lázně byly v té době jedním z nejpopulárnějších lázeňských center monarchie a přijíždějící smetánka si chtěla užít i něco z proslulé kavárenské kultury hlavního města. Pozoruhodné je, že dům je starší minimálně o dva roky než samotné sanatorium Priessnitz v těsné blízkosti, které bylo dokončeno až v roce 1909.

Oprava kavárny skončila v létě roku 2014, a kromě pozoruhodného místa pro schůzky, odpočinek, oběd či večeři, zde našli své zázemí také žáci a studenti gastronomických oborů místních škol. Kavárna totiž slouží jako výukové středisko, kde se studenti dostávají ke zcela neobvyklému druhu servisu i kuchařskému umění. Na místě se pořádají gastronomické večery i další akce, které nutí naučit se vše, co musí kuchař, cukrář, číšník či servírka v dobrém podniku znát. Hodnotícími jsou zde kromě pedagogů navíc sami hosté, což jen zvyšuje tlak na dobré výkony.

Kavárna nabízí ještě jeden benefit. Je z ní překrásný výhled do údolí řeky Bělé i na protější kopce Zlatohorské vrchoviny včetně Zlatého chlumu s rozhlednou na temeni. Místní vědí, že právě tam se kdysi těžilo zlato, které stálo za bohatstvím města ve středověku. Novodobé bohatství pak městu dala voda z pramenů v okolí. Jeden z nich, Český pramen, prýští přímo před kavárnou.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.