Voda do Řimických vyvěraček v Mladečském krasu teče pod zemí i 12 kilometrů

Na cestu k Řimickým vyvěračkám se může vydat i málo zdatný turista. Jedním východiskem je osada Řimice na Olomoucku, která dala vyvěračkám jméno, druhým pak nedaleká obec Mladeč. Prameny bývají vydatné i v poměrně suchých měsících, přesto se k nim samozřejmě více vyplatí vyrazit v době s dostatkem vody, kdy jsou vývěry vydatnější.

Samotné vyvěračky skutečně nejsou prameny v pravém slova smyslu, nýbrž pokračováním potoků, které se někde daleko zanořily pod zem a protékaly jeskynním labyrintem krasové oblasti. V případě zdejších vyvěraček prokázaly pokusy s barvou, že se v nich mísí voda z potoka Rachavky, který teče na jižní straně Třesína a některých dalších toků.

Dlouhá cesta podzemím

Nejpozoruhodnějším potokem, který zásobuje zdejší vývěry, je potok Špraněk protékající pod Javoříčskými jeskyněmi. U nich se část jeho toku ztrácí a objevuje se právě zde – 12 kilometrů od zanoření pod zem.

Voda zde vytéká přímo ze skály|foto: Miroslav Kobza

Část vyvěraček má podobu běžného pramene, jiné vypadají jako malá jezírka, do kterých se ze dna viditelně tlačí voda. Kdysi zde prý bylo takových vývěrů vody víc, ale postupem času mizely. Z některých vyvěraček voda vytéká na blízkou louku. Jiné prameny tečou po povrchu jen pár metrů a zase mizí v podzemí. Místní voda se prý objevuje třeba i v několik kilometrů vzdáleném prameništi vodovodu Čerlinka nedaleko Litovle.

Vývěry vody jsou také významným biotopem zejména pro bezobratlé živočichy. Setkává se zde fauna žijící v podzemních vodách s faunou, která se nachází ve vodách povrchových. Asi nejvýznamnějším zástupce havěti, která zdejší vody obývá, je malý měkkýš praménka rakouská, jehož výskyt se zde ojediněle zaznamenal. Najdete tady ale i zástupce larev hmyzu, vodní červy a v neposlední řadě i drobné korýše – buchanky.

Turisty potěší, že voda vyvěraček nezamrzá ani v zimě a je tedy vhodná k návštěvě v období, kdy je zbytek krajiny schovaný pod sněhovou pokrývkou.