Voda do Řimických vyvěraček v Mladečském krasu teče pod zemí i 12 kilometrů
Na okraji Litovelského Pomoraví, přímo na úpatí vápencového hřbetu kopce Třesína, vytékají zpod skály pozoruhodné prameny. Je jich hned několik a prameny to ve skutečnosti vlastně ani nejsou. Patří ke zvláštnostem zdejšího krasového kraje a jsou domovem některých chráněných živočichů.
Na cestu k Řimickým vyvěračkám se může vydat i málo zdatný turista. Jedním východiskem je osada Řimice na Olomoucku, která dala vyvěračkám jméno, druhým pak nedaleká obec Mladeč. Prameny bývají vydatné i v poměrně suchých měsících, přesto se k nim samozřejmě více vyplatí vyrazit v době s dostatkem vody, kdy jsou vývěry vydatnější.
Samotné vyvěračky skutečně nejsou prameny v pravém slova smyslu, nýbrž pokračováním potoků, které se někde daleko zanořily pod zem a protékaly jeskynním labyrintem krasové oblasti. V případě zdejších vyvěraček prokázaly pokusy s barvou, že se v nich mísí voda z potoka Rachavky, který teče na jižní straně Třesína a některých dalších toků.
Dlouhá cesta podzemím
Nejpozoruhodnějším potokem, který zásobuje zdejší vývěry, je potok Špraněk protékající pod Javoříčskými jeskyněmi. U nich se část jeho toku ztrácí a objevuje se právě zde – 12 kilometrů od zanoření pod zem.
Část vyvěraček má podobu běžného pramene, jiné vypadají jako malá jezírka, do kterých se ze dna viditelně tlačí voda. Kdysi zde prý bylo takových vývěrů vody víc, ale postupem času mizely. Z některých vyvěraček voda vytéká na blízkou louku. Jiné prameny tečou po povrchu jen pár metrů a zase mizí v podzemí. Místní voda se prý objevuje třeba i v několik kilometrů vzdáleném prameništi vodovodu Čerlinka nedaleko Litovle.
Vývěry vody jsou také významným biotopem zejména pro bezobratlé živočichy. Setkává se zde fauna žijící v podzemních vodách s faunou, která se nachází ve vodách povrchových. Asi nejvýznamnějším zástupce havěti, která zdejší vody obývá, je malý měkkýš praménka rakouská, jehož výskyt se zde ojediněle zaznamenal. Najdete tady ale i zástupce larev hmyzu, vodní červy a v neposlední řadě i drobné korýše – buchanky.
Turisty potěší, že voda vyvěraček nezamrzá ani v zimě a je tedy vhodná k návštěvě v období, kdy je zbytek krajiny schovaný pod sněhovou pokrývkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Shein pod lupou EU. Teď se ukáže, zda kopíruje design a kupuje bavlnu z nucených prací, říká expertka
-
Sokoly povede Martin Chlumský, při volbě starosty České obce sokolské neměl protikandidáta
-
Výborný: Nejhorší katastrofa za století. Ovocnáře nenecháme padnout, ale 100 procent dát nemůžeme
-
Ukrajina není unavená jen z bombardování, ale i z rozpadu rodinného života, říká válečný analytik