Všechna období mojí kariéry byla krásná a klidně bych si je zopakovala, říká Helena Vondráčková
Helena Vondráčková patří mezi nejúspěšnější české zpěvačky. Už v roce 1964 jí tleskala pražská Lucerna. V osmnácti letech vyhrála Zlatého slavíka, zahrála si v pohádce, vystupovala s Golden Kids a koncertovala s Karlem Gottem, se kterým dokonce byli dvakrát v Carnegie Hall.
Helenu Vondráčkovou mohli lidé nedávno vidět v Lucerně na oslavě 80. narozenin Felixe Slováčka. „Byl to krásný koncert, kde byla spousta kolegů. Takových příležitostí už nebývá tolik jako dříve. Pak byl ještě mejdan, takže jsme si to opravdu užili.“
Fanoušci známé zpěvačky vědí, že na pódiu nepostojí – stále tančí nebo stepuje, a to vyžaduje dobrou fyzickou kondici. „Když mám volno, tak každé ráno cvičím. Mám speciální cviky na páteř, ráda plavu, hraju tenis. Zrovna teď mě čeká odjezd na tenisový turnaj do Přerova. Schází se tam umělci, bývalí i současní sportovci, a je tam nejen velká zábava, ale i dvoufázové trénování každý den. Začínáme koncertem a celý týden vrcholí tenisovým turnajem. Domů se pak vracím zbitá i nabitá energií,“ směje se.
Záliba v módě
Na svých koncertech je vždycky perfektně oblečená a s tím jí pomáhá její poradkyně Tatiana Kovaříková. „Zrovna teď jsem byla na jedné její krásné přehlídce, kde jsem si pro sebe zase něco vyhlídla. Její modely jsou nadčasové, už s ní spolupracuju snad 30 let.“
Jak sama říká, šaty si na koncert vezme vícekrát, do televize ale ne. „Tam byste vypadali, že nemáte co na sebe. Pak je ale otázka, co se všemi těmi šaty udělat. Moje šaty se těžko někomu nabízejí, jednak proto, že si držím svoji štíhlou figuru, a jednak je mi líto je někomu nabízet, protože jsou to opravdu nádherné modely, takže skříně se plní a plní,“ přiznává známá zpěvačka.
Ve svém šatníku má i některé starší kousky na památku. „Mám třeba šaty, které jsem měla na festivalu v polských Sopotech v roce 1977, nebo kousky oblečení ze 60. let, kdy jsme byly skupina Golden Kids. Ke konci minulého roku jsem měla výstavu svých koncertů v Dubí, tak jsem i některé takové šaty ukázala. Bylo to opravdu hodně zajímavé a mělo to velký úspěch.“
Za tu dobu, kdy vystupuje, už se vystřídala spousta stylů. „Protože mám módu ráda, tak se mi líbila každá. I když nějaká nebyla nejslušivější, dokázala jsem si vždy vybrat to, co mi sedí. Neoblékám se podle toho, co je momentální trend, vyberu si podle svého vkusu.“
60 let na scéně
Příští rok už bude její pěvecké kariéře 60 let a na všechna období vzpomíná moc ráda. „Na 60. léta, kdy jsem začínala v divadle Rokoko, se nedá zapomenout. To byla krásná setkání s herci, zpěváky, poznala jsem tam třeba Waldemara Matušku. Pak bylo setkání s triem Golden Kids, to bylo taky nádherné období. Pak byla 70. léta, kdy jsem začala jezdit do zahraničí s velkým orchestrem, 80. léta byla v tanečním a stepovacím stylu s Jirkou Kornem a se skupinou Strýci, se kterými jsem sjezdila celý svět. I 90. léta byla dobrá.“
„Nádherná byla spolupráce s Karlem Gottem. Než jsme odjeli do Carnegie Hall, natočila jsem desku Vodopád. Ta se moc povedla. Byl to taneční styl hudby, ta tenkrát jela a všichni skladatelé to měli pod kůží. Pak jsem měla obrovský úspěch s koncertem v Sopotech a pak následovala nabídka Karla Gotta, abych byla jeho hostem v Carnegie Hall. Hodně jsem se bála, ale dopadlo to nad očekávání dobře. Ten velký sál, který má asi 2800 míst, byl úplně vyprodaný a byla tam spousta vzácných hostů.“
„Po pěti letech jsme si to zopakovali, a to už jsme byli s Karlem rovnocenní partneři, takže jsme to měli spravedlivě rozdělené po písničkách. Mezitím jsme s Karlem absolovali šňůru tady u nás, pak jsme dokonce odjeli na turné do Austrálie. No prostě to bylo krásné období a moc ráda na to vzpomínám,“ dodává v pořadu Alex a host.
Jaké koncerty ji čekají v nejbližší době? Kde si zpívá? Jaké pro ni bylo moderovat rozhlasový pořad? A co ji čeká v létě? Poslechněte si v záznamu pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.