Vybíráme a sázíme ovocné stromy s pěstitelem Ivanem Dvořákem

22. březen 2021

Správný způsob výsadby ovlivní růst a vývoj stromů často na léta nebo i na celou dobu jejich života. Ovocné stromy dáváme na trvalé stanoviště, proto se musíme v první řadě věnovat přípravě půdy na daném místě a dobře zvážit půdní, klimatické i prostorové podmínky, abychom věděli, jakým stromkům se bude na naší zahradě dařit.

Další důležitou věcí, jak říká ing. Ivan Dvořák z Českého svazu zahrádkářů, je nakupovat stromky jen v odborných prodejnách či školkách. Musíme si být jisti pravostí odrůdy a podnože a dobrým zdravotním stavem dřevin.

Pokud máme na pozemku kvalitní půdu -hlinitou s dostatkem humusu, s ornicí hlubokou 30 až 40 cm a s propustnou spodinou, bude její příprava snazší. Takový pozemek stačí hlouběji zrýt a zapracovat do půdy organická hnojiva. V takto kvalitní, nezaplevelené půdě vykopeme jámu 0,6 metru širokou a stejně hlubokou.

Jestliže máme méně kvalitní půdu, s ornicí hlubokou kolem 20 cm, s půdou hlinitopísčitou nebo jílovitohlinitou, je příprava náročnější. V tom případě vykopeme jámu kolem jednoho metru širokou, hlubokou 60 až 70 cm. V případě velmi špatné půdy můžeme průměr jámy ještě zvětšit. Půda pod ornicí se dá využít dvojím způsobem – buď ji smícháme s ornicí a pak bude vhodná k sázení, nebo ji přidáme do kompostu. Pak připravíme zeminu. Promícháme ornici s ještě vhodnou podorniční vrstvou a dobře zetlelou kompostovou zeminou. Pokud máme ornici hlinitojílovou, zlepšíme její propustnost přesátým říčním pískem. Nebo můžeme koupit zahradnický substrát, určený k výsadbě. Ke kořenům vysazovaného stromku si připravíme sypkou jemnou ornici bez hnojiv. Spodek jámy můžeme ještě porýt a pohnojit organickým hnojivem.

Jak postupovat při výsadbě?

Těsně před sázením upravíme na stromku kořenový systém. Odstraníme poškozené kořeny, zdravé začistíme, aby rány byly co nejmenší. Kořeny jsou vždy zmlazeny vyrytím ve školce, takže je už nezkracujeme. Stromek před sázením namočíme na 2 až 6 hodin do vody. Vykopanou jámu, pokud proschla, prolejeme vodou. Do středu zatlučeme dřevěný kůl. Část, která přijde do země, má být opálená na ohni. Na spodek jámy dáme organické hnojivo promíchané se zeminou. Po stranách dáme zeminu s průmyslovým hnojivem.

Stromek vezmeme do ruky, dáme ke kůlu tak, aby byl zasazen tak hluboko, jak byl v zemi ve školce. Přes jámu můžeme položit laťku, abychom dali stromek do správné hloubky. Nesmíme ho utopit pod úroveň terénu. Připravenou jemnou zeminou zasypáváme kořeny – přitom stromkem mírně potřásáme, aby se zemina dostala mezi kořeny. Nesmí mezi nimi zůstat vzduchové mezery, jinak by vznikala na kořenech plíseň. Potom půdu kolem stromku jemně sešlápneme. Tím by se ale stromek neměl dostat pod úroveň, vymezenou latí. Pak ho pečlivě zalijeme. Navrch přidáme vrstvu půdy asi 10 cm vysokou na možné slehnutí, ale už ji nesešlapáváme. Nakonec stromek uvážeme „osmičkou“ ke kůlu tak, aby se ho nedotýkal. Zaléváme podle sucha a počasí, lépe za delší dobu a víc, asi 20 litrů.

Stromky jsou zasazeny, ale jak se o ně postarat dále? Jak ovocné stromečky správně stříhat a kdy? A jak ošetřovat proti škůdcům? Na tyto i další dotazy odověděl Ivan Dvořák z Českého svazu zahrádkářů, poslechněte si celý pořad.

autor: zos
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.