Vysmátý jak rajče
Říká o sobě, že je jen malý kluk, co si chce hrát. Hraje si. Dělá to, co ho od dětství baví. Hanny Firla je ze Šumperka. Tady začal zpívat ve vyhlášeném sboru Motýli, ve skvělé partě lidí, se kterými udržuje kontakty dodnes.
Tenkrát ho učili Tomáš Motýl a Helena Stojaníková, dnes Eduard Klezla. „Nikdy nevím, jaká hodina bude, vždycky se ale pořádně zapotím. Když od něj odcházím, už myslím na to, co bude příště, jestli to zvládnu“ říká.
Studuje muzikálové herectví na pražské Konzervatoři Jaroslava Ježka, řečené Ježkárna. Se svými dvěma spolužáky založil improvizační skupinu IMPRA, jejich vzorem je Jaroslav Dušek. „Chodíme na jeho představení, je to bomba. Několikrát jsme s ním poseděli a povídali si.“
O divadle mluví rád a hodně. I o tom šumperském, třeba o skvělých hercích Bohdaně Pavlíkové a Petru Komínkovi. Na jevišti je mu dobře, právě se pere s Čechovem. „Je to výzva, činohra, čistá činohra se mi moc líbí,“ dodává. Vyzkoušel si zpěv s velkým orchestrem (Moravia Big Band), natáčení pro televizi (s Lubomírem Hlavsou dokument „Hrabě Zinzendorf – síla přesvědčení“) i pro rozhlas (pracoval s režisérem Jaroslavem Kodešem na hře „Metodik“).
Moderuje, chodí na taneční hodiny. Co plánuje? „To si zatím nechám pro sebe. Možností je hodně a já jsem přece teprve ve třeťáku,“ usmívá se.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
