Výživový specialista Petr Havlíček: Univerzální model stravování neexistuje

8. červen 2022

Proslavilo ho účinkování v pořadu Jste to, co jíte. Je naším předním odborníkem na zdravou výživu a o správném stravování napsal řadu knih.

Jako výživový specialista pomáhá ostatním s hubnutím a zdravým životním stylem. Sám rád jí a žít zdravě ho baví. Pokud by v jídle nějak zhřešil, tak by si nic nevyčítal, ale snažil by se pochopit důvody, proč se tak stalo.

„Já si vůbec nepamatuji, že bych někdy zhřešil, protože za to bych se následně musel trestat. Takže jsem si udělal tak maximálně radost. Hřích, to je něco, co má pejorativní nádech. A v momentě, kdy si budu neustále říkat: ‚Tady jsem zhřešil a tohle jsem udělal špatně‘, tak mi klesne sebevědomí a vztah ke mně samému. A tím se mi pak začne rozpadat snaha dosahovat toho, co vlastně v životě chci,“ vysvětluje svůj přístup Petr Havlíček.

Závislost na jídle

Je prokázané, že existuje závislost nejenom na sladkých jídlech, ale i na slaných. Častěji však lidé bojují s chutí na sladkosti. Příčin může být celá řada. Kromě emočních důvodů třeba i vysoký výdej energie formou pohybu, nedostatečný energetický příjem nebo nevyvážená strava.

Alex Mynářová a Petr Havlíček

Problém vzniká, pokud se naučíme, že si pocit nepohody můžeme zlepšit například čokoládou nebo dortem a tento proces si zautomatizujeme. Podle Petra Havlíčka za tím stojí vnitřní pnutí, které se tak snažíme umlčet. „Pokud mám nějakým způsobem vyvážený jídelníček a pokud jsem v životě spokojený, tak nevidím jediný důvod, proč by mě to mělo neustále hnát do toho, abych konzumoval něco sladkého, abych se neustále v podstatě uspokojoval a umlčoval.“

Podle posledních údajů nemá optimální váhu kolem 66 % naší populace, tedy dvě třetiny lidí trpí nadváhou nebo obezitou. Situaci zhoršilo i období epidemie covidu, kdy lidé omezili pohyb, a navíc si někteří kompenzovali jídlem strach. Petr Havlíček vysvětluje, jak v takové situaci pomáhá psychické nastavení: „Pokud mám životní filozofii, která není postavená jenom na spotřebě a konzumu, ale i na tom, že se chci posunout někam dál, rozvinout se, zlepšit se, tak se mi to nestane. Ti, co to takto měli, covid využili pro to, aby se dostali o kousek výš. A ti, co to tak neměli, seděli doma a jedli.“

Univerzální recept neexistuje

Každý člověk vnímá, jestli se jeho hmotnost dostává někam, kde by ji mít nechtěl. Receptů a rad na správné stravování a hubnutí jsou tisíce. Dříve se například uvádělo, že pořádná snídaně je základ, večeře má být menší a má se jíst pravidelně, pětkrát denně, v menších porcích. Ani to už dnes ale neplatí.

„Ve výživě je přežitých spousta věcí, byť se na nich neustále trvá. Zásadní je podle mě studie z roku 2009, která jednoznačně řekla, že univerzální model stravování z hlediska naší obrovské odlišnosti neexistuje. Někomu vyhovuje pět jídel denně, jinému třeba jenom dvě nebo tři,“ uvádí výživový specialista.

Podle statistik neudrží sníženou hmotnost kolem 95 % lidí a znovu přiberou. V záznamu pořadu také uslyšíte, proč tomu tak je, jak funguje takzvaný jojo efekt nebo jak naši hmotnost ovlivňují geny.

Spustit audio