Za spisovatele ochotníka se v nadsázce označuje Květoň Zahájský. Psal už o Kostarice nebo Mexiku
Netradiční jméno? Tušíte správně, jde o pseudonym. V dokladech má zapsané jiné – Stanislav Švec. Píše od okamžiku, kdy vzal pero do ruky. Ke zveřejňování svých textů si vybral stránku pismak.cz. Na základě pozitivních ohlasů se odhodlal k vydání první knížky Tajemné kosočtverce v obilí.
Květoň Zahájský je mužem paradoxů. Jeho texty jsou v podstatě cestovatelské fejetony, téměř nikdy ale nezapomene upozornit, že nerad cestuje. Na mysli má ovšem balení a přesouvání se různými dopravními prostředky do konkrétní destinace. Přestože mu jeho čtenáři chválí skvělou češtinu, přiznává, že v ní ve škole neexceloval. Označuje se za zasmušilého melancholika, nicméně jeho povídky nepostrádají humor.
Psal o Kostarice, Mexiku, Madeiře, procestoval Balkán, Peru a Bali, o kterém právě vydává publikaci Balijské cestoviny, doplněnou mnoha fotografiemi. Osobitý styl a inteligentní humor jsou hlavní devizy tvorby Květoně Zahájského.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
