Začneme na půdě a skončíme i s diváky ve sklepě, říká o nevšedním představení Eva Leimbergerová

Specialisty točila tři roky. „Už rok a půl netočím, do seriálu se vrátila původní parta. Naštěstí mi do života vstoupila spousta jiné práce,“ říká herečka a maminka dvou dětí.

Se seriálem přišla také popularita. „Vůbec jsem to nevnímala, protože jsem začala točit v roce 2019, do toho jsem už měla dvě malé děti, a pak přišel covid. Chodili jsme v těch rouškách, brýlích a kapucích, takže lidi mě poznávali až mnohem později. A bylo to příjemný.“

Co ale na natáčení pro herečku příjemné nebylo, byly scény z pitevny. „Pitevna byla jedna z věcí, která mně vadila nejvíc,“ přiznává. „Než přišel covid, tak jsme točili na skutečné pitevně v Thomayerově nemocnici a nedělalo mi to dobře. Nedělal mi dobře ani čichový vjem, nerezové stoly, celkově to prostředí. Ale zajímavé to bylo, paní doktorka nám ukazovala různé věci, třeba průřez plící. Rozhodně jsem se dozvěděla zase něco nového, to mám na té práci ráda.“

Studium v Paříži

Eva Leimbergerová se pro herectví rozhodla už jako dítě, přestože v rodině byli samí právníci. „Očekávání, že bych byla taky právnička, velmi rychle odešlo. Už v patnácti jsem šla na konzervatoř.“ Následovala DAMU, poté ještě zamířila na konzervatoř do Paříže.

„Mám ráda cestování i poznávání a v zahraničí jsem chtěla studovat. V Paříži je konzervatoř jako vyšší odborná škola, a navíc je to krásné město. Ale proč jsem si ji vybrala, nevím. Hodně se řídím intuicí a nějakým pocitem. Moje maminka mluvila francouzsky, takže jsem k tomu jazyku a kultuře měla vztah odmala.“

Nevšední divadelní premiéra

Blízká jsou jí také divadelní prkna. V divadle MANA hraje v představení Mléčné sklo s Martinem Dejdarem, takže ani tady si neodpočine od svého seriálového šéfa ze Specialistů.

Před sebou má premiéru dvou aktovek. „To je v bytovém divadle MANA, to znamená, že využíváme nevšední prostory divadla a je to opravdu jen pro malý počet diváků. Ti jsou od nás metr, dva. V takových prostorách je zase jiná volba hereckých prostředků, než když hrajete na velké scéně. Diváci se s námi budou i přesouvat. Ve hře Pech pod střechou začneme hrát v podkroví, a na hru Požár v suterénu se přesuneme do sklepa. Sama jsem zvědavá, jak to dopadne, protože i ty přesuny budou dobrodružný.“

Alex Mynářová a Eva Leimbergerová|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

V čem je propastný rozdíl ve výuce herectví na pařížské konzervatoři? Jak probíhal casting na kapitánku Šafářovou a v čem si s ní byla podobná? Se svým francouzským partnerem se paradoxně seznámila v Praze. O jejich seznámení nebo tom, zda je trémistka, se dozvíte v pořadu Alex a host.