Zásady správného dýchání v zimě. Lepší je dýchat nosem, kde se vzduch hezky ohřeje a také zvlhčí

Čtěte také

Exacerbace. Zhoršení chronického onemocnění plic a průdušek v zimním období v důsledku infekcí

Všichni víme, že v zimě jsou dýchací cesty náchylnější k onemocnění, protože studený vzduch dráždí plíce i průdušky. Zejména astmatici pak reagují na nachlazení velmi rychle. Ale i všichni ostatní by měli dodržovat některé zásady správného dýchání v zimním období.

A tak se na ně redaktorka Pavla Kindernayová zeptala pneumologa, docenta Vladimíra Koblížka, přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Zimní období přináší čas infekcí, zejména těch virových, ale i zčásti bakteriálních.

Je tedy běžné, pokud má někdo nemocné průdušky nebo plíce, tak v zimě přicházejí epizody zhoršení, kterým my říkáme exacerbace. Týká se to zejména pacientů s bronchitidou nebo s astmatem a z mnoha důvodů infekce zhoršují onu základní nemoc.

Suchý vzduch v přetopených místnostech zhoršuje důležitou očistu dýchacích cest a snáze se tam potom zachytí virus nebo bakterie.
Doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové

A potom také lidé, kteří jsou i jinak zdraví, tak právě v zimě, když běhají například na lyžích a jsou ve velké zimě, tak studený a suchý vzduch může vést ke kašli, ke křeči průdušek atd. Čili jinak to působí na zdravé a jinak na nemocné. U těch nemocných je více infekcí a u zdravých osob je třeba více expozice tomu studenému a suchému vzduchu.

Čtěte také

Noste víc čepice, třetina tělesného tepla odchází hlavou. Krční páteř se v zimě snadno zablokuje

Když se člověk ocitne v přetopené místnosti. Máme tady sušší vzduch, má to také vliv na naše dýchání?
Má. Obecně, když vdechujeme suchý vzduch, který není zvlhčený, tak je to výzva pro naše řasinky, to jsou takové malé chloupky na buňkách v dýchacích cestách, které posunují hlen. Ten se pořád fyziologicky tvoří a do něj se zachytávají škodlivé částice, které se pak dostanou do pusy a buď se spolknou nebo vyplivnou nebo vykašlají. To je fyziologická věc.

A u lidí, co dýchají suchý vzduch, může to být právě v přetopených místnostech, je onen suchý vzduch velmi nebezpečný proto, že zhoršuje tu očistu dýchacích cest a snáze se tam zachytí virus nebo bakterie.

Při inverzi větrat asi s rozumem?
Při inverzi bych asi úplně nevětral, nebo jak říkáte, s rozumem. Pouze na chviličku, nebo až zafouká trochu vítr a inverze se rozplyne. A když je hezké počasí, tak se dá větrat delší dobu a je samozřejmě dobré nemít úplně sucho. Vlhkost by měla být podobná tomu, co je v létě. Ovšem topení nám vzduch vysušuje.

Čtěte také

MUDr. Hanousek: Čtyřicetiletá praxe mě naučila, že při dětském kašli je nejúčinnější naředit hleny

A je dobré, pokud se člověk v zimě věnuje sportovním aktivitám a venku mrzne, je 10 stupňů pod nulou nebo i více, tak se snažit dýchat spíše nosem, což ale ne vždy jde. Nebo když musíte dýchat pusou, podáváte nějaký větší sportovní výkon, je dobré mít speciální roušku přes pusu.

Dýchání nosem je tedy zdravější? Doporučujete jej?
Zejména v zimě. Protože vzduch je studený a suchý. V nose se jednak ohřeje a také zvlhčí. Takže do plic pak už přijde v uvozovkách hezčí vzduch než ten původní. Navíc hrubé nečistoty ve vzduchu se v nose krásně zachytí.

Nos je naprosto geniální systém. Jeho anatomie se třemi hrboly, je to obdivuhodný tvar, jak nějaké bizarní hory na jiné planetě. A tam se na sliznicích zachytávají škodliviny. Ty pak vysmrkáme. A tyto přednosti odpadávají, když člověk dýchá pusou. Tedy pusa je alternativa, ale ta méně vhodná.

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.