Zastupitelé Přerova rozhodli, že socha Rudoarmějce ve městě zůstane. Žádost o odstranění opět neuspěla
Třímetrová socha Rudoarmějce, dílo sochaře Josefa Bajáka z roku 1955, zůstane stát před základní školou v Želatovské ulici v Přerově. Rozhodli o tom v tomto týdnu zastupitelé na svém jednání. Návrh na její odstranění už podruhé podala skupina obyvatel města, a to mj. v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. Byli mezi nimi i disident Vladimír Hučín a duchovní Marek Zikmund.
„Tento moment je symbol zrůdné totality, která sem byla dovlečena na bodácích těchto Rudoarmějců,“ říká disident Vladimír Hučín, který ničil komunistické symboly a transparenty už za normalizace. Sochu Rudoarmějce chtěl dokonce odstranit s pomocí výbušniny. Jeho plán ale nevyšel. „Byl mezi námi nasazen agent, který pracoval pro KGB Olomouc, a ten tu věc dekonspiroval, takže jsme byli zatčeni,“ uvádí Hučín.
Marek Zikmund duchovní Českobratrské církve evangelické v Přerově podepsal petici za odstranění sochy také. Rozhodl se tak především kvůli válce na Ukrajině. „I tady u nás ve městě žije teď spousta Ukrajinců, kteří utekli před válkou, a ti kolem toho chodí. A my se pyšníme tím, že tady vystavujeme tady sochu rudoarmějce, která je zdrojem zla a násilí, potlačování lidských práv. Na to nemůžeme zapomenout,“ zmiňuje Zikmund.
Tento moment je symbol zrůdné totality, která sem byla dovlečena na bodácích těchto Rudoarmějců.
Disident Vladimír Hučín
Tyto argumenty zastupitele Přerova ale nepřesvědčily a rozhodli, že socha Rudoarmějce zůstane na svém místě. Pro hlasoval i primátor Petr Vrána z hnutí ANO. „Pro nás je to připomínka konce druhé světové války. Přerov osvobodila Rudá armáda a oběti v rámci ní nebyli jenom Rusové, ale byli to i Ukrajinci a spousta dalších národů. Je to uctění památky právě těchto lidí,“ říká Vrána.
Podobný názor má i zastupitel SPD Dan Chromec. „Jsem zásadním odpůrcem přepisování dějin. Míchání událostí z roku 45 s událostmi z roku 68, a toho, co se děje na Ukrajině, je prostě absolutní nesmysl,“ nechává se slyšet Chromec.
Podle historika Jiřího Lapáčka žádný Rudoarmějec při osvobozování Přerova nepadl. Baják proto chtěl původně vyrobit monument, který by uctil památku 21 popravených Přerovanů z období Přerovského povstání. Dokládají to jeho deníky.
Pro nás je to připomínka konce druhé světové války.
Petr Vrána, primátor Přerova
Spory o odstranění soch oslavující Rudou armádu řešila i jiná města v regionu. Zatímco sousoší osvobození ze Školního náměstí v Hranicích bylo přemístěné k tamním kasárnám, socha kapitána Fedorčenka skončila v depozitáři muzea v Jeseníku.
Chcete mít zprávy (nejen) z vašeho kraje pořád při ruce? Odebírejte Zprávy ČRo Olomouc ve svých podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Poprvé mě někdo kritizoval za to, že je malý nárůst poplatků a málo zdražujeme, říká šéf ERÚ Trávníček
-
Děti, které chtějí být sériovými vrahy. Výchovné ústavy nemají jak pracovat s extrémními případy
-
Ubrat Mlsnovi, přidat neziskovkám. Piráti chtějí vyčlenit v rozpočtu na boj s korupcí extra 8 milionů
-
Trestat bezdomovce? Ten nápad je odtržený od reality, kritizuje Hrabu výzkumnice