Zaujalo mě, co dokáže vyjádřit nahrané ticho, říká rozhlasová teoretička a „startující dokumentaristka“ Zuzana Řezníčková

Zuzana Řezníčková

Magisterskou a disertační práci věnovala zvukovému ztvárnění detektivky. Co nevidět by mělo vyjít jejich knižní zpracování.

„Líbí se mi experimentování s možnostmi zvukového zpracování. Možnosti práce s posluchačem, napětím, gradací, překvapením, to mě na tom žánru velice baví. Rozhlas nabízí imaginaci, možnost pohybovat se ve fikčním světě. Člověk má nezměrné možnosti představovat si, jak by to mohlo vypadat, tak jak mu to vyhovuje,“ říká Zuzana Řezníčková k předmětu svého odborného výzkumu.

Svět rozhlasového umění jí otevřelo studium na olomoucké univerzitě. V roce 2014 stála u zrodu studentského rádia UP AIR, byla jeho první šéfredaktorkou. „Velkou devízou rozhlasu je, že si ho může dnes poměrně jednoduše vyzkoušet každý. Založit komunitní rádio na internetu není tak složité.“ Dovednosti získané v UP AIR pak pro studenty byly výhodou i při hledání práce na cestě do mediální praxe, dozvídáme se od odborné asistentky rozhlasových a televizních studií na Univerzitě Palackého.

Současný český audiodokument je úžasným příkladem tvrdé práce řady dokumentaristů a dramaturgů a oslovuje stále nové debutanty, příklady najdete na webu

Pod vedením rozhlasového dokumentaristy Daniela Moravce natočila v rámci semináře na festivalu Šrámkova Sobotka krátký snímek Dům v pocitech. „Když jsem stříhala nahrávky, poslouchala jsem noční odbíjení hodin a ticho. Potřebovala jsem to odbíjení natočit ještě jednou. Pak jsem to ticho znovu poslouchala, a bylo úplně jiné, než když jsme tam poprvé stáli a přemýšleli jsme. To první ticho bylo naplněné situací. Přijde mi magické, že se to dá zachytit a postřehnout,“ říká Zuzana Řezníčková, která teď pracuje na delším dokumentu o lidech její generace žijících bez partnera.

Se studenty v současné době připravuje také doprovodný program pro mezinárodní festival Prix Bohemia Radio 2019, který se v Olomouci bude konat na počátku dubna.