Ze Smržic na vrchol Stráže. Vyrazte za jedním z nejkrásnějších výhledů Prostějovska
Naučná stezka, která vede z obce Smržice na vrch Stráž na Prostějovsku, má zároveň podtitul poutní. Kromě turistů totiž na vrchol kopce s jedním z nejkrásnějších výhledů v kraji často míří i věřící. A dokonce se zde konají i procesí. Přitom část stezky vede někdejší skládkou.
Začátek stezky se nachází u smržického hřbitova, u výpadovky z obce směrem na Dubany. Stojí tam malá kaplička Panny Marie z roku 1837 a začíná také smržický „Vývoz“. Tak se odpradávna říká vytěženému prostoru někdejšího hliníku. Odnepaměti se zde těžila sprašová hlína na cihly a zejména vepřovice, ze kterých se postavila velká část obce.
Těžilo se až do 50. let 20. století, díky čemuž vznikl dnešní hluboce zaříznutý úvoz s částečně dlážděnou cestou. V 60. letech zde ale bohužel vznikla obecní skládka a postupně na ní kromě obyvatel Smržic začali vyvážet odpad i lidé ze širokého okolí.
Po roce 1990 se obec rozhodla skládku uzavřít a místo zrekultivovat. Vzniklo tak malebné místo, které dnes stíní vysoké akáty. Stalo se nejen biokoridorem, ale také častým cílem procházek místních i turistů.
Na vrcholu je lom s jezírkem
Kousek od Vývozu se nachází zbytek někdejšího obecního třešňového sadu. Pokud jsou třešně zralé, jsou k dispozici každému, kdo o ně má zájem. Pokud sem vyrazíte na výlet s dětmi, budete mít problém je odtrhnout.
Kromě místa pro odpočinek s krbem a krytým posezením najdete v někdejším hliníku také skluzavku pro děti a ukázku toho, co žije ve dřevě. Tabule naučné stezky návštěvníka poučí také o tom, co žije nebo žilo v okolních křovinách.
Cesta pokračuje na plošinu těsně pod vrcholem, kde začínají pole. Lidé je obdělávají už více než tisíc let. Katastr Smržic má jen asi jedno procento lesa, přesto se zde daří zvěři, hlavně zajícům, bažantům a srnčí. Z polí nad Vývozem si i přes nízkou nadmořskou výšku může poutník vychutnat první výhledy. Jako na dlani tu má nejen Smržice, ale také Prostějov, vysílač na Předině i hradbu Drahanské vrchoviny.
Závěr cesty míří na samotný vrchol kopce. Stráž sice není žádný velikán, má pouhých 289 metrů, přesto jde o kopec pozoruhodný i z hlediska horotvorného. Právě zde vystupuje na povrch jedna z nejstarších hornin Prostějovska, více než 600 milionů let starý granodiorit. Uprostřed lesíka pokrývajícího vrchol kopce se ukrývá starý lom s malým jezírkem. Dnes u něj odpočívá vodní ptactvo a skřehotání připomíná, že zde žije i řada obojživelníků.
Kopec Stráž se možná dočká i rozhledny
Na vrcholu Stráže stojí také vodárna zásobující Prostějov kvalitní vodou z pramenišť nedaleko Smržic, která jsou využívána již od první poloviny minulého století. Samotný vodojem vznikal od roku 1948 a fungovat začal v roce 1952. Právě z něj se do lomu odpouštěly přebytky vody, které udržovaly jezero v lomu i pro koupání. Dnes se vodou šetří, a tak závisí množství na srážkách.
Z vrcholu kopce je krásný výhled. Asi jen odsud lze spatřit najednou tři významná poutní místa střední Moravy – Svatý Kopeček u Olomouce, Svatý Hostýn a poutní chrám Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou.
Přídomek poutní ale dostala stezka díky starému kříži na vrcholu. Současný misijní kříž nechali v roce 1878 i s překrásnými českými nápisy postavit manželé Zabloudilovi ze Smržic. Podle starých map tu nějaký kříž stával již před postavením toho současného. Byl patrně dřevěný a snad podle něj se vrcholu tehdy říkalo Křížová hora.
Vraťme se ovšem k výhledům. Kdo chce mít přehled, vidí odsud na jednu stranu přes Ivančickou bránu až k Brnu a dokonce i na Pálavu, na druhou stranu přes Hostýnské vrchy až k Beskydám, Moravskou bránou k Oderským vrchům a přes Hanou je zde jako na dlani i Nízký a Hrubý Jeseník, Králický Sněžník a dokonce i část Orlických hor. K tomu nechybí výhled na Drahanskou i Zábřežskou vrchovinu i s Velkým Kosířem v popředí. Obec proto uvažuje o tom, že by na vrchu Stráže postavila alespoň malou rozhlednu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Proč se piloti havarovaného letadla nesnažili problém s podvozkem řešit dle příručky, netuším, říká pilot
-
V ruské politice je řada gayů a Putin to dobře ví. Z queer lidí si ale dělá obětního beránka, říká aktivista
-
Pogačarův treble, Štybarovo loučení i jízda napříč Amerikou. Připomeňte si cyklistické události roku
-
‚Není vůbec žádná šance na přežití?‘ Rodiny obětí truchlí po leteckém neštěstí v Jižní Koreji