Bělotín býval vesnicí na cestě i na hranicích

4. červenec 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Obecní úřad v Bělotíně
0:00
/
0:00

Bělotín budí trošku dojem, jakoby už do olomouckého kraje nepatřil. Snad je to polohou za evropským rozvodím, jehož památník u staré cesty z Hranic na Ostravu mimochodem náleží do katastru Bělotína.

Přesto je však tato velká vesnice v nejužší části Moravské brány nedílnou součástí přerovského okresu a to navíc s půvabnou historií i množstvím památek. A navíc, do Olomouce je to odsud přece jen o patnáct kilometrů blíže než do Ostravy.

Poloha Bělotína přímo na staré stezce kudy od hlubokého pravěku stáhla stáda zvěře a za nimi i lovci předurčuje tuto vesnici k prastarému osídlení. A skutečně, nálezy kamenných sekeromlatů potvrzují, že již v době kamenné se tady člověk usazoval.

Kostel sv. Jiří v Bělotíně

Také historické zprávy o osídlení obce jsou poměrně letité. Podle jedné verze založil vesnici již kolem roku 1162 benediktýnský poustevník Jurik, který sem měl přijít z Rajhradského kláštera. Tomu oponovali premonstráti z kláštera Hradisko u Olomouce ve falzu z roku 1201, ve kterém se snažili dokázat svoje vlastnictví Bělotína. Nakonec jim dal soud za pravdu a podle barvy premostrátských kuten prý dostal Bělotín své jméno, zatímco sousední Černotín je naopak obrazem černé barvy oděvu benediktýnů.

V 15. století se obce stává součástí světského panství rodu Pernštejnů, po nich následují Haugvicové a také Jan Kropáč z Nevědomí a jeho dědicové. Po Bílé Hoře se panství jako konfiskát dostává do majetku kardinála Františka z Ditrichštejna.

Bývalá fara dnes slouží jako muzeum

To se podle historiků stalo osudné také bělotínským evangelíkům, kteří se přidávali k protestantským vojskům a dokonce bránili město Hranice proti císařským. Proslul v tom zejména bělotínský rychtář Malík, bývalý císařský rytmistr, na jehož hlavu vypsal císař odměnu 100 zlatých. Když Malík viděl, že je obrana prolomena a jemu hrozí zatčení a téměř jistá poprava, skočil z okna zámecké věže.

V minulosti byl českou i německou vesnicí

Mnoho bělotínských sedláků bylo perzekvováno a obec byla dosídlena kolonisty z německy mluvících zemí. Původně česká vesnice tak získala německý charakter.

Bělotín sice poskytoval lidem putujícím přes Moravskou bránu různí služby, za něž inkasoval peníze, na druhou stranu tudy často procházela i vojska. To se projevilo i v roce 1646 byl Švédy vypálen bělotínský kostel. Když v roce 1754 opět vyhořel, byl položen základní kámen ke stavbě současného chrámu dostaveného v roce 1757. U kostela už od 17. Století existovala škola.

Památník obětem válek

V roce 1784 se začala stavět císařská silnice a roku 1847 byla dokončena i železnice. A zase přišli vojáci. Po prohrané bitvě u Hradce Králově se tady roku 1866 ubytoval batalion pruského pěšího pluku. Jak píše dobový letopisec, „Prajzi“ vesnici za měsíc vyjedli a ještě nakazili cholerou šest lidí, kteří na její následky zemřeli.

Bělotín byl v roce 1938 přidělen do Sudet a byl hraniční vesnicí. Po odsunu se však obec podařilo rychle dosídlit a na konci čtyřicátých let zde už zase žilo téměř 1200 obyvatel.

Kostel stojí na vyvýšeném místě, a je tak dominantou obce

Dnes je Bělotín nejen zemědělskou vesnicí, ale také průmyslovým centrem. Z památek zde stojí za vidění kostel sv. Jiří, kaple sv. Anny a sv. Antonína. Na faře sídlí malé muzeum a v obci najdeme i mnoho zajímavých křížů, pomník obětem válek či zajímavý pomník sestřeleným sovětským letcům 5. května 1945 u školy.

autor: kbz
Spustit audio