Bernartický kostel patří mezi nejstarší památky regionu. Prozrazují to dodnes zachované portály

23. únor 2024

Podle dochovaných pramenů počíná historie Bernartic rokem 1284, kdy byly obcí v obvodu otmuchovské kastelánie. V další listině vidnavského fojta z roku 1291 je zmíněn i zdejší kostel. Patrně zároveň s obcí se zde začal ustavovat farní obvod. Románské prvky následované ranně gotickým zdivem a dalšími artefakty dokládají, že i zdejší kostel patrně vznikal někdy ve 13. století.

Už v roce 1335 je v obci uváděna fara. Kromě kostela v samostatných Bernarticích spravoval zdejší kněz také filiální kostel v dnešní polské vesnici Dziewiętlice, nazývané tehdy Jindřichov. Právě v zápisu z pamětní knihy zdejší farnosti se podle někdejšího záznamu památkového ústavu uvádělo, že kostel měl být postaven kolem roku 1240. I když se jednalo patrně o záznam pozdější, podoba jeho nejstarších částí by tomuto datu zhruba odpovídala. Nejstarší zprávy o zdejším kostele prozrazují jen velmi málo. Víme však, že v roce 1428 obsadili zdejší krajinu husité, což pravděpodobně dolehlo i na zdejší farnost.

V roce 1579 známe jméno zdejšího kněze. Byl jím jakýsi Petr Werner a víme o něm, že byl protestant. Mimochodem se dochovala zpráva, jak podělil své tři dcery platy z výtěžku svého mlýna v Jindřichově. Werner si stěžoval, že do kostela docházelo málo místních obyvatel, protože je prý vrchnost nutila robotovat i ve sváteční dny. V té době byl zdejší kostel zasvěcen Panně Marii a sv. apoštolům Petru a Pavlovi.

Třicetiletá válka se na vesnici podle záznamů o pustých hospodářstvích musela tragicky podepsat. Bohužel přímé zprávy o kostele či faře nemáme. Jediné co víme, že po válce se už při faře neobjevuje škola, která zde existovala už od počátku její existence.

Vizitační zprávy z II. poloviny 17. století však mluví o bohaté vnitřní výzdobě kostela, a to jak figurální, tak i malířské. Bohužel dodnes se z ní dochovaly jen zlomky. Zajímavé jsou zejména gotické portály.

V roce 1712 prošel kostel první známou úpravou a dostavbou. Byla přistavěna zejména věž. Na ní byly umístěny zvony. Nejstarší z nich pocházel už z roku 1431, tedy z období těsně po husitských válkách. Do první světové války to byl nejstarší zvon na Javornicku. Druhý zvon pak pocházel z roku 1673. Bohužel, oba byly zrekvírovány za světové války.  

Vstup do kostela střeží i sv. Jan Nepomucký

V dalších staletí pak prošla stavba dalšími úpravami, které výrazně smyly její původní podobu. K nim patří hlavně v roce 1896 přístavba bočních lodí. Přibyla i kaple sv. Hedviky a další části. 

V polovině 18. století byla přestavována také zdejší fara. Věřící z obce se na stavbě nechtěli podílet, a tak tehdejší farář František Šebestián rytíř z Kunietz nechal několik z nich vsadit do vězení v Javorníku. Farnost byla také násilně zmenšena oddělením severní části Slezska od Rakouska. Obec Dziewiętlice připadla Prusku, ale naopak byly do Bernartic přifařeny Horní Heřmanice. V roce 1810 byla postavena nová školní budova a vyučování začala spravovat obec.

Rodinná hrobka Latzelů

Bohužel kostel bývá jen málokdy otevřen k nahlédnutí pro běžné návštěvníky, což je škoda, protože patří mezi největší památky nejen obce, ale i této části Jesenicka. Obdivovat tak můžeme jeho vnější podobu včetně dvou portálů a epitafu zdejšího kněze Adama Merkela z roku 1597.

Za návštěvu však stojí také zdejší hřbitov. Do areálu kostela a hřbitova se vchází půvabnou barokní branou s krytým schodištěm. Obejdeme-li kostel, vstoupíme na pohřební pole, kde najdeme mnoho zajímavých náhrobků významných osobností zdejšího kraje v minulosti. Mnohé jsou zdobené a velmi honosné, jiné až překvapivě skromné. Mezi nejvýznamnější pak patří hrobka podnikatelské a farmářské rodiny Latzelů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.