Rataje u Těšetic byly podle jména vesnicí dávných oráčů

Jméno Rataje není v zemích koruny České neobvyklé. Najdeme hned několik obcí s tímto pojmenováním. Jeho původ jazykovědci kladou do nejstarších dob, kdy se místní obyvatelé zabývali orbou. Tehdy se oráči říkalo také orataj a tím se už dostáváme k dnešnímu jménu osady.

Část vesnice patřila již ve 12. století k majetku kostela sv. Václava v Olomouci. Rataje jsou totiž jednou z vesnic, které byly vyjmenovány v památné listině biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1131. Druhou část vesnice zakoupil olomoucký biskup Robert a daroval ji roku 1232 se souhlasem tehdejšího markraběte Přemysla Otakara, pozdějšího českého krále, také katedrálnímu kostelu v Olomouci.

Rataje se tak staly majetkem kapituly. Na konci 13. století zaznamenávají listiny spor mezi vladykou Všeborem z Náměště a kapitulou o hospodářský dvorec v Luběnicích. Ten sice připadl kapitule, ale Všebor se stal držitelem části pozemků v Ratajích. 

8 fotografií

Část obce prodal v roce 1351 kapitule Matěj ze Senice, a to za 140 hřiven stříbra. Při dávném sporu o pastviny mezi Těšeticemi a Rataji došlo mezi obyvateli obou obcí k násilnostem. Těšetičtí zajali Ratajským dobytek a zbili rychtáře Jana i konšela Slávka z Ratají. Zabili také koně, patřícího ratajským podaným. Spor se táhnul dlouho, i proto, že každá obec patřila jiné vrchnosti, až byl spor k rozhodnutí přenechán olomouckému biskupovi. Ten určil, že těšetičtí musí zaplatit ratajským škodu a odškodné a napříště budou pastviny společné.

Ještě na počátku 16. století býval v Ratajích vrchnostenský dvorec. Už před rokem 1508 však byl zrušen a polnosti rozparcelovány místním obyvatelům.

V roce 1657 žilo v obci 27 usedlých rodin. Byla zde i obecní hospoda. Obyvatelé se živili téměř výhradně zemědělstvím. V roce 1743 si místní postavili na návsi kapli Navštívení Panny Marie. Do kostela chodili místní lidé vždy do Těšetic a tamtéž docházely místní děti do školy.

Obec měla obecní pečeť datovanou rokem 1654. Po roce 1848 byla obec samostatnou vesnicí. Až v roce 1974 byla sloučena s Těšeticemi. Roku 1899 se od těšetického společného sboru odtrhnul ratajský dobrovolný sbor hasičů. Později zanikl a obnoven byl v roce 1942.

Na místní návsi byl k památce na padlé v 1. světové válce postaven v roce 1928 poměrně zdobný pomník se sochou vojáka a dívkou vzpínající k němu ruce.

Od roku 1995 jsou Rataje vesnickou památkovou zónou. Kromě několika křížů, sochy Panny Marie Lurdské a sv. Cyrila a Metoděje se zde dochovaly původní dispozice některých domů i stavební členění jednotlivých částí obce. Nedávno byla využita i místní humna, stodola za jedním ze statků, která slouží jako komunitní a společenské centrum.