Nová Pláň vznikla kolem měděného hamru, který zmizel pod hladinou Slezské Harty

Kopec v pozadí se opravdu ukázal být Velký Roudný, řeka byla Moravice a oním průmyslovým podnikem měděná huť, která stála u počátků vesnice Nová Pláň dnes stojící na břehu Slezské Harty. Založení novopláňského měděného hamru, je doloženo z roku 1640. Měděná ruda, za účelem dalšího zpracování, musela být v Nové Pláni těžena. Kde přesně, to nevíme. Nápovědou by mohla být historická mapa oblasti.

Historický obraz z bruntálského muzea zobrazuje někdejší měděnou huť|foto: Miroslav Kobza

Název nedalekého kopce, kóty s nadmořskou výškou 687 metrů, zněl i v dávných dobách Kupferberg. Dnes nese jméno vycházející z překladu tohoto názvu tedy Měděný vrch. Také protější, dnes bezejmenná kóta 640 metrů, nesla na historických mapách slibný název Kupferlahn.

Samotný hamr stával v místě, které je dnes bohužel skryto pod hladinou Slezské Harty. Kousek nad ním je dnes rozcestník turistických tras, který nese jméno nad Černým mostem. To je mimochodem nejlepší přístupová cesta do Nové Pláně z Bruntálu. Právě na jeho místě stával kdysi na Moravici hamerský jez.

Původně se zde ruda, zpracovávala pouze do surové podoby. Teprve ve 2. polovině 17. století byla postavena manufaktura na měděné zboží a výrobu měděného nádobí. To už se ale patrně zdejší zásoby rudy natolik ztenčily, že máme zprávy o dovozu rudy z Těšína, a to už od roku 1660.

Jeden z místních křížů|foto: Miroslav Kobza

A právě tehdy máme zprávy o založení obce. Dne 2. května 1662 dovolil tehdejší správce zdejšího statku Sylvius Nimrod von Wüttemberg – Teck, deseti žadatelům z hamru postavit si domy nad již existující osadou Kralovec. Nová osada, která vznikla kousek od hamru, v plytkém údolí kolem Mýdlového potoka ústícího do Moravice, dostala jméno Nová Pláň, německy Neurode.

O původu zdejších osadníků nevíme mnoho, pravděpodobně to byli odborníci povolaní z různých zemí k tavbě a zpracování mědi. V prvních letech existence obce, byla tato přifařena do Roudna, později, od roku 1726, zdejší osadníci chodili do kostela v Královci. Po zrušení patrimoniální správy byla Nová Pláň zařazena do soudního okresu Moravský Beroun. Od roku 1881 získala obec vlastní školu a od roku 1905 také kostelík.

Zpracování mědi zde pokračovalo i ve 20. století. Kromě zemědělství a práce v lesích, menší koželužny a pily, bylo jediným vhodným zdrojem obživy zdejších obyvatel. Těch zde v polovině 20. století žilo kolem 270 a bydleli v celkem 81 domech.

Kromě průmyslu, jak už i onen tajemný obraz napovídá, se zdejší obyvatelé mohli těšit z krásné krajiny, částečně zalesněné, částečně obdělávané. Údolí Moravice zde patřilo k nejmalebnějším v kraji. A ještě něco zdejším obyvatelům příroda nadělila. Byl to pramen kyselky, který vyvěral na tzv. „Louce studní.“ To bylo prostranství mezi vesnicí a hamrem. Později pramen vyschl, aby se následně objevil v těsné blízkosti hamru. Dnes se pramen jímá a je stáčen do lahví a galonů, které se prodávají jako kojenecká voda a osvěžující nápoj pro sportovce. Již v dávné minulosti sem za jeho léčivými účinky přijížděli návštěvníci ze širokého okolí.

 Od roku 1989 dochází k vykupování zdejších domů pro stavbu vodního díla Slezská Harta. V obci zůstalo pouze 6 rodin. Přesto se stala samostatnou, odtržením od města Bruntálu v roce 1993. K napuštění přehrady došlo při povodních z roku 1997. V současné době zde žije 45 stálých obyvatel. Pozoruhodností je zdejší kostel přestavěný na penzion a množství rekreačních objektů. Nová Pláň je východiskem mnoha turistických a cyklistických tras, třeba na vrchol někdejší sopky Velký Roudný.