Vidly prý založili kovkopové na radu samotného Praděda

19. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vidly jsou od Pradědu jen kousek
0:00
/
0:00

Osada Vidly je nejen křižovatkou jesenických cest, ale také pozoruhodným dokladem osídlování vysokých partií Jeseníků v honbě za zdejším bohatstvím dřeva i kovů.

Vidly jsou místem, kde se stéká hned několik potoků

Údolí Střední Opavy bývalo odpradávna liduprázdné. Přicházeli sem dlouho jen lesníci a lovci, později se sem tam objevil i nějaký ten prospektor. Občas tudy zamířili z Jesenicka do Vrbna nějací obchodníci či vojáci.

A pak se zde najednou objevuje osada jménem Gabel. To v němčině znamená vidlička, a když se člověk podívá na zdejší vodní toky, tak jejich zaústění do Střední Opavy v jednom místě skutečně připomíná vidličku. A tak se při počešťování původního jména objevil název Vidly.

Zdejší domy mají dodnes typickou horskou vizáž

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1836 a již tehdy to byla velmi malá obec. Není se co divit, podnebí je zde kruté a místo pro nějaké zemědělské hospodaření se na prudkých svazích hledá jen těžce. Od počátku byla osada místem, kde tedy žili zejména dřevorubci a také uhlíři. Zejména po povodních v roce 1997 byla v údolí Opavy nalezena místa, která prokazatelně sloužila ke stavbě milířů. Na potocích v horách stavěli dřevorubci přehrady, pod které se naváželo dřevo. Po otevření stavidla se toto splavovalo k pilám do údolí. Jedna z těchto přehrad, stávala ještě na počátku devadesátých let na Sokolím potoce.

Střední nebo Zlatá Opava

Poté se objevilo podzemní bohatství. Dodnes se dá ve Střední Opavě a jejich přítocích najít stopy zlata. To se zde ale ve větším nikdy netěžilo. Naopak Dodnes jsou na severním okraji obce k vidění drobné pozůstatky starých průzkumných šachet. Prospektoři zde objevili ložisko polymetalických rud. Těžba mědi a molybdenu zde probíhala jen v malém. Naopak po nálezu železné rudy se začalo s její těžbou pod vesnicí směrem k Vrbnu. Dodnes jsou zde těsně vedle silnice vidět staré štoly. Ta nejnižší se nazývala Dlouhá a je v celé délce zatopená.

Kaple sv. Hedviky

Turisté toto místo objevili již dávno. Již v roce 1856 byl postaven v horní části obce zájezdní hostinec s názvem Smrčina doplněný hamrem s náhonem na Česnekovém potoce. Kromě formanů zde brzy nocovali i turisté. Na přelomu 19. a 20. století byl hostinec přestavěn na turistickou ubytovnu s restaurací. Dnes na místě někdejší ubytovny stojí horský hotel.

Silnice do Jeseníku

Kromě nádherného okolí s mnoha výlety Vidly nabízí turistům také několik unikátních památek. Jednou z nich je obloukový most na cestě do Karlovy Studánky, který je vidět už na nejstarších pohlednicích obce. Vynechat však nelze ani návštěvu zdejší unikátní dřevěné kaple sv. Hedviky. Byla postavena podle projektu vrbenského architekta Alfonse Petera a zbudoval ji tamní stavitel Josef Nietsche. Vysvěcena byla 26. října 1930. Její interiér byl bohužel několikrát vyloupen a tak původní oltářní obraz zde již bohužel nenajdeme. I tak je však zdejší kaple s prvky kubismu nepřehlédnutelným místem.

Vidly jsou však také plné legend a pověstí. Jedna z nich mluví také o zdejší řece – Střední Opavě, které se také někdy říká Zlatá. Jednou se zde prý zastavili tři neúspěšní hledači zlata. Ulovili si prý vidlemi obrovského pstruha, protože jinak ho nešlo zdolat a utábořili se s tím, že ráno opustí hory a zanechají hledání zlata. V noci je vzbudil jakýsi stařec, který se zničehonic objevil u ohně. Když sesedli k němu, vytáhnul stařec z kapsy hroudu zlata. Než po ní stačili prospektoři sáhnout, hodil ji do řeky a ta se hned rozpadla na drobné zlatinky. Stařec, byl to sám Praděd, jim řekl: „Buď si ty zlatinky vylovíte z řeky, nebo se pohlédnete po jiném bohatství. Však v mých horách není jen zlato.“ Pak zmizel. Muži skutečně vyrýžovali z řeky něco zlata, nakoupili zásoby a začali hledat jiné bohatsví. Našli měď a železo, usadili se a postavili hamry a hutě. Na památku uloveného pstruha pak dali místu setkání s Pradědem jméno Vidly.

autor: kbz
Spustit audio