Křelovská farnost má už třetí svatostánek zaslíbený sv. Jiljí
Křelov na Olomoucku je poprvé zmíněn v roce 1275 a už čtyři roky po první zmínce o vsi se v historických análech objevují také zprávy o zdejším kostele. To je samo o sobě pozoruhodné, neboť už tehdy byla z Křelova Olomouc jako na dlani. Příběh o kostele v Křelově však není jen historickým vyprávěním, ale také příběhem o jednom zániku a znovuzrození.
Nicméně popořádku: V roce 1279 se skutečně objevuje zpráva o existenci zdejšího kostela a farnosti. Podle lidové tradice stával starý kostel na místě dnešní kapličky Nanebevzetí Panny Marie na křižovatce cest do Horky nad Moravou, Řepčína a Břuchotína.
O podobě původního farního chrámu víme jen velmi málo. Patronem kostela byl od roku 1329 řád sester sv. Kláry z Olomouce. To platilo až do roku 1684 je jako patron kostela uváděn klášter Hradisko.
Kostel byl patrně již odpradávna zasvěcen sv. Jiljí. Tento původem řecký poustevník je patronem dobročinnosti, tělesně postižených, kojících matek, lesů a kovářů. Svátek počátkem září tak spolu s Křelovskými slavili také v sousedním Břuchotíně, Řepčíně a ve Skrbeni, které do zdejší farnosti dříve patřily. Kromě toho zde byla i farní škola. Zprávy o ní jsou už z roku 1662.
Původní kostelík stál na svém místě až do počátku 18. století. Obec spolu s vrchností se tehdy rozhodla vybudovat nový svatostánek v sousedství někdejšího hospodářského dvorce. Poloha chrámu na svahu však měla za následek složité založení kostela. Zatímco jeho část stála na pevném skalnatém podkladu, druhá polovina byla založena na sprašové půdě návěje svažující se směrem do údolí Moravy. Nestejná soudržnost podloží se začala brzy projevovat a kostel začal praskat. Nepomohly mu ani nájezdy vojsk – poprvé byl vypleněn už v roce 1758 od Prusů, kteří obléhali Olomouc.
Kostel byl poměrně rozsáhlý, měl pět oltářů a opět byl zasvěcen sv. Jiljí. V 19., i na počátku 20. století byl kostel opět několikrát opravován a zpevňován. V roce 1928 bylo dokonce provedeno důkladné statické zabezpečení. Bohužel opět do dějin chrámu vstoupila II. světová válka. Na jejím konci byl kostel při bojích poškozen a zdivo se opět dalo do pohybu. V roce 1950 bylo naměřeno, že kostelní věž je nahnutá o 20 cm.
Technicky však tento problém řešitelný byl. Byl zpracován projekt na zpevnění základů kostela betonem. V padesátých letech však nebylo možné, i přes zajištěné financování, najít firmu, která by stavbu provedla. Kostel tak chátral dál a v roce 1963 bylo přikročeno k jeho demolici.
Jedinou církevní stavbou, která v obci zůstala tak na dlouhá léta byla malá kaplička nanebevzetí panny Marie na místě bývalého kostela, ke které přibyl v jednom ze zdejších stavení nalezený historický smírčí kříž.
Obyvatelé obce se s tímto stavem však nikdy zcela nesmířili. Hned po roce 1989 bylo rozhodnuto, že bude v Křelově postaven kostel nový. Existoval záměr obnovit kostel v původní podobě, nicméně, nakonec zvítězila myšlenka vybudovat kostel nový podle moderního projektu. Jako vítězný byl vybrán návrh polského architekta Jerzy Pękaly, který zvolil ke stavbě moderní tvary a konstrukci se železobetonovým jádrem a následnými vyzdívkami.
Stavět se začalo v roce 1992 a o rok později byl kostel vysvěcen. Po svatostáncích v Bukovanech a v Drnovicích to byl třetí nový kostel postavený v olomoucké arcidiecézi. Spojení starého a nového chrámu připomíná kříž u vchodu a také starodávné zasvěcení sv. Jiljí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
