Monumentální Kalvárie nad Moravskou Třebovou má kořeny v legendě o nalezeném křížku

30. březen 2018

Doslova magickým zážitkem, zdaleka ne jen pro věřící návštěvníky, může být výstup na krajinnou dominantu Křížového vrchu, tyčící se nad Moravskou Třebovou do nadmořské výšky 427 metrů. Nabídne kombinaci dalekých výhledů do krásné krajiny a duchovního zážitku ze setkání s barokním ztvárněním biblického příběhu ukřižování a zmrtvýchvstání.

Úbočí Křížového vrchu bylo už pro dávné obyvatele města místem se zvláštním posláním. Už od 16. století zde totiž existoval hřbitov. Dodnes k němu návštěvníky přivedou Schody mrtvých postavené v roce 1575, což připomíná i portál s erbem pánů z Boskovic a nápisem: „Blažení jsou mrtví, kteří umírají v Pánu.“

Moravskotřebovský hřbitov je podivuhodným místem setkání starého věku s novým. Náhrobky z 16. století se zde potkávají s těmi novodobými. Najdeme na nich latinu, němčinu i češtinu. Nejstarší jsou k vidění přímo kolem hřbitovního kostela Nalezení Svatého Kříže. Byl postaven již na počátku 16. století a do dnešní podoby jej ve stylu pozdní gotiky v letech 1602 až 1603 přebudoval stavitel Ondřej Balzer.

Křížová cesta na vrchol začíná na mostě nedaleko zámku

Křížový vrch má však nejen symboliku smrti a místa posledního odpočinku, ale také zmrtvýchvstání a naděje na věčný život. Tak by se ve smyslu křesťanské tradice dal pochopit monumentální sochařský výjev na temeni kopce. Pověst vypráví, že na tomto místě našel několikrát za sebou místní lesník malý křížek. Patrně tento příběh inspiroval dávného majitele panství ke vztyčení tří křížů evokujících biblickou Golgotu.

První písemné zmínky o křížích na vrcholu kopce máme z roku 1610, kdy byly majitelem Třebové Ladislavem Velenem ze Žerotína nahrazeny kříži novými. V roce 1679 je měl poškodit blesk, ale stály zde až do roku 1713, kdy je zdejší farář Johann Anton Stöhr nahradil kamennými kříži.

Sousoší Agonie v Getsemanské zahradě

Současné sousoší Kalvárie je dramatické a velmi sugestivní. Z daleka viditelný monument tvoří prolamovaná stěna se sousoším ukřižovaného Krista. Dále pak s Pannou Marií (vlevo) a sv. Janem Evangelistou (vpravo) po stranách kříže. Scénu dotváří v krajních polích odsouzení lotři Dismas a Gesmas na kříži a andělé na podstavcích po stranách. Celý výjev pak završuje Bůh Otec sklánějící se nad Kristem a vznášející se na vrcholu s holubicí a malými andílky.

Kdo je skutečným autorem?

Zajímavé je autorství tohoto vynikajícího sochařského díla. Po dlouhá léta byl za jeho autora považován východočeský sochař a žák Matyáše Bernarda Brauna Jiří František Pacák. Historik Martin Pavlíček však upozornil na to, že od roku 1730, kdy začal monument vznikat, byl v Moravské Třebové prokazatelně přítomen Pacákův žák, svitavský rodák Severin Tischler. Novodobé výzkumy pak prokazují jako autora sousoší právě jeho a období vzniku kladou mezi léta 1730 až 1732.

Z Kalvárie na Křížovém vrchu je překrásný výhled do kraje i na město

Ke Kalvárii se dá vydat také křížovou cestou přímo z Moravské Třebové. Nejprve po mostě s reliéfními deskami připomínajícími dávné povodně, kolem sochy Krista na hoře Olivetské z roku 1718 a čtveřice barokních kaplí, ve kterých kdysi býval umístěn pašijový cyklus, dnes vystavený na chodbě františkánského kláštera dole ve městě. Vydá-li se tudy poutník i dolů, má pod sebou město jako na dlani, za ním rovinu lemovanou Hřebečským hřbetem a v dáli vrcholky Orlických hor. Věře nevěřte, je to neuvěřitelný zážitek.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.