Blízko Hranic na Přerovsku stojí zvláštní betonový památník. Už půlstoletí tam vyznačuje evropské rozvodí

8 fotografií

Na Jelením kopci, kde se v pradávných dobách zastavil skandinávský ledovec, stojí vysoká betonová plastika Evropského rozvodí. Dílo připomíná, že vody, potoky a řeky a taky deště se odtud odvádějí buď na sever, nebo na jih. A nikdy se nepotkají. Tak jak si to naše „matička Země“ vymyslela. Vody bělotínské míří do Baltického moře, ty hranické do moře Černého. Originální dominanta kraje Moravské brány v nadmořské výšce 320 metrů na místě stojí už půl století.

Nápad připomenout evropské rozvodí vznikl mezi pracovníky tehdejšího podniku Dopravní stavby Olomouc v časech, kdy u Bělotína opravovali silnici směrem do Hranic. Úkolu se ujal brněnský architekt  a výtvarník Miloš Slezák.  Inspiroval se a motivoval skutečností, že oba svahy Jeleního kopce mají společnou pouze oblohu. Voda, která z ní dopadá na jeden či druhý svah, se nikdy nesetká. Část odvádí potoky a řeky do Baltského a část do Černého moře. Tento poznatek zobrazují dvě betonové plastiky mířící do výšky několika metrů, které se sice navzájem přibližují, ale stále mezi nimi zůstává mezera společné oblohy. Vnější zvlněný plášť  vyvolává dojem padajících a rozcházejících se vodních proudů.

Vnitřní prostor byl navržený tak, aby se v něm daly umístit dvě bronzové desky opatřené verši básníka Jana Skácela: „Podivuhodné místo, kde se rozcházejí vody a kde se rozděluje déšť. Potoky odtud spěchají na sever a na jih. Ta voda se už nikdy více nepotká a nenávratné bývá loučení lidí a vod. Stojíte na předělu dvou moří.“ Mezi oběma betonovými oblouky uvnitř plastiky budete mít u nohou kruh z mrákotínské žuly s předělem, který ukazuje směr k oběma mořím. Název Baltické a Černé moře je v něm vytesán v několika jazycích- českém, ruském, latinském, německém, anglickém a francouzském.

Originální památník připomínající turistům a motoristům, fakt, že přejíždějí přes pomyslnou čáru rozvodí, dostal přezdívku Střecha Evropy.