Dávno zrušená úzkorozchodná železnice láká k procházkám
Železnice přinesla do Nízkého Jeseníku prosperitu a pokrok v cestování. Stejné to bylo, když se na konci předminulého století slavnostně budovala lokálka z Moravského Berouna do Dvorců. Vydržela v provozu necelých čtyřicet let a ještě před válkou ji zase rozmontovali. Na výlet po jejich zbytcích se však dá vydat i nyní.
Dráha protnula Nízký Jeseník už v roce 1872, kdy byla dokončena železnice z Olomouce do Opavy po trase Jantarové stezky. Moravský Beroun získal spojení díky stanici v nedalekém Ondrášově, který je od města jen asi dva kilometry. Horší situace byla ve Dvorcích. Ty byly od trati vzdálené a místní průmysl tak skomíral.
I proto bylo rozhodnuto o stavbě lokální dráhy, která napojí městečko na páteřní trať. Stavba trati byla zahájena C. k. státními drahami na jaře roku 1898 a 31. 12. 1898 byla předána veřejnému provozu. Zpočátku sem jezdily čtyři páry osobních vlaků, později ještě méně, a to vedlo následně k zrušení tratě pro nedostatečnou rentabilitu.
Železnice byla postavěna jako úzkorozchodná trať s roztečí kolejí 760mm, což byl v rakouské monarchii obvyklý rozchod pro tyto typy tratí. Celková délka trati byla necelých 12 kilometrů a vycházela ze stanice Ondrášov (dnes Moravský Beroun). Poté zamířila do Moravského Berouna, odtud do Čabové a Rejchartic a končila v železniční stanici Dvorce.
Dopravu zajišťovaly malé parní lokomotivy řady U, které byly vyráběny lokomotivkou Krauss a spol. v Linci. Po roce 1918 převzaly trať ČSD, ale v té době jí už významně konkurovala silniční doprava. V roce 1930 byl provoz zastaven a dopravu osob zajišťovaly autobusy ČSD. V roce 1937 bylo pak rozhodnuto o demontáži kolejí a zařízení a trať byla nadobro opuštěna.
Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE ←
Za druhé světové války a také po ní se objevily plány na výstavbu železniční propojky mezi Ondrášovem a Budišovem nad Budišovkou, přičemž se počítalo s využitím tělesa rozebrané úzkorozchodky. Plány se však nerealizovaly a trať zůstala opuštěna.
Dnes se po bývalé železnici zachovalo kupodivu dost stop. Hned u stanice Moravský Beroun se klene přes řeku Bystřici most, který kdysi převáděl dráhu přes řeku. V terénu jsou místy dodnes znatelné stopy někdejších zářezů a náspů. Zachovaly se také budovy někdejších nádraží. V Moravském Berouně je skrytá za branami místního podniku ale v Čabové slouží jako chata.
V soukromých rukou je též někdejší konečná stanice ve Dvorcích, kde se zachovala nejen původní dispozice stavby, ale také původní depo a prostor kolejiště, které slouží jako dvorek. Pozoruhodností Dvorců je, že k tomuto domu stále vede nádražní ulice, přestože sem vlak, už přes devadesát let, nejezdí. Po stopách trati, hlavně v lesích kolem současné silnice I/46 se stále vydávají nadšenci pátrající po její zmizelé slávě.
Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://olomouc.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://olomouc.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.